V rychlosti přináším pár řádek k právě skončené akci v Norsku. Mekka norské divoké vody, řeka Sjoa, hostila již tradiční festival Sjoa River Festival. V rámci tohoto festivalu je vyhlašováno několik atraktivní závodů jako napřiklad Sweet Rumble Kayak Cross nebo Extreme Race na slidech řeky Ula.
Po loňském “tak trochu” nezdaru na Ula Extreme Race, jsem byl letos mnohem pokornější a více se soustředil na oba atraktivní závody.
První závod byla kvalifikace na Sweet Rumble, do kterého mohlo postoupit pouze 32 kajakářů. Kvůli velké vodě byl závod přesunut ze sekce Amot na peřej Washing Machine a slalomovou trať. V kvalifikaci se mi nepodařilo idealně najet do cílovového vracáku, proto jsem ztratil cenné sekundy. Přesto nebo právě proto jsem postupoval z 5. místa.
Další den již byl na pořadu Ula Extreme Race. Několik set metrů dlouhá trať, která díky slidům překonává ohromné převýšení, je zakončena vodopádem. Díky vydatným dešťům měla řeka Ula parádní průtok, a tak se neopakoval loňský rok, kdy se více jelo po kamenech než po vodě. Celý závod se obešel bez komplikací, několik rozplaveb, několik ”crashů”, ale žádná zranění. Mě se podařilo vyhrát první kolo, díky tomu jsem do druhého kola postupoval z výhodné pozice. Druhé kolo se mi nepovedlo již tak ideálně, ale stále to byl nejrychlejší čas, a tak jsem si prvenství v tomto závodě pohlídal.
Sobota, poslední den festivalu, Sweet Rumble. Souboj čtyř kajakářů o legendární opasek a finančí prémii. Postupně se probíjím až do finále, kam nepostoupila řada favoritů. Díky tomu mám výhodnou pozici na startu, ale hned vedle mne je Tyler Curtis, se kterým vedu souboj po celou dobu finále. Ve finiši se dotýkám cílové bojky asi o půl sekundy dříve. I zde se mi tedy daří vyhrát a odvážím si cenný “double”. Navíc v ženském finále ještě Lenka Borovičková vybojuje také první místo. Tento rok mi závody na Sjoa festivalu vyloženě vyšly a po zatím relativně smolné sezóně se ke mě konečně obrátilo i trochu štěstí, díky kterému jsem zde vyhrál oba závody.
