Dva Češi uskutečnili pozoruhodný přechod na Islandu

Na přelomu února a března přešli Václav Čadek a Petr Novák vnitrozemskou část Islandu. Stali se tak prvními Čechy, kterým se podařil zimní přechod nehostinného a neobydleného islandského vnitrozemí.

Václav Čadek se při plánování celé akce nechal inspirovat myšlenkou Miroslava Jakeše. Společně s ním a skupinou Čechů se pokusil už v zimě 2010 o podobný přechod. K uskutečnění plánu jim ale bohužel chyběla kompaktní sněhová pokrývka, po které by mohli táhnou sáně. Těžký náklad pak složitě na etapy přepravovali k čáře sněhu, což je stálo spoustu sil a hlavně času. Ten pak v závěru chyběl na dokončení přechodu.

Letos se na oba cestovatele usmálo štěstí a sněhu bylo relativně dost. I tak ale museli nést skoro celé tři dny na začátku cesty těžké batohy na zádech, protože silný vítr, který je na Islandu na denním pořádku, sfoukal velké množství napadaného sněhu z rozlehlých plání dolů do údolí. Start cesty byl navíc v nadmořské výšce pouhých 80 metrů.

Během pěti dnů se dvojice postupně dostala až do výšky 700 metrů, kde leží geotermální oblast Hveravellir s horkými prameny. Tůně s vodou teplou 42°C byly vzhledem k časové rezervě ideálním místem pro relax před plánovaným čtyřdenním přechodem ledovce Langjökull (česky Dlouhý ledovec). Ten je se svou rozlohou 953 km² po ledovci Vatnajökull druhým největším na Islandu. Jeho nejvyšší vrchol dosahuje 1360 metrů.

Právě v den výstupu na ledovec se ale bohužel změnilo počasí a husté sněžení doprovázené silným čelním větrem vydrželo celé dlouhé čtyři dny a noci. Zatím víceméně pohodový postup se rázem změnil v rutinní boj o každý kilometr. Více než hodinu trvalo každý den postavit v silném větru sněhovou zeď, která chránila stan proti silným nárazům větru. Protože hustě sněžilo, byl stan každé ráno zasypán až po vršek, a tak ještě déle než stavba trvalo stan vykopat a složit. Jedinou možností navigace v difúzní bílé mlze byla v těchto dnech spolehlivá GPS navigace. Teploty se pohybovaly kolem -10°C, což by nestálo za zmínku, nebýt velmi silného větru a hlavně vlhkosti vzduchu 98%. Taková kombinace dělá i z pouhých -10°C teplotu extrémní.

Po čtyřech náročných dnech sestoupila dvojice bezpečně z ledovce a našla útočiště v nouzové plechové chatce na úpatí hory Hlodufell. Ani dole pod ledovcem nedalo počasí cestovatelům odpočinout, když napadlo velké množství mokrého těžkého sněhu, do kterého se lyže hluboko bořily. I přes velké oteplení vydržela ale čára sněhu poměrně nízko a saně bylo možné táhnout prakticky na konec cesty. Po několika hodinách prodírání se nízkým porostem po kotníky v typickém islandském tekutém písku a bahně skončila výprava na silnici nedaleko městečka Laugarvaten. Potom už následovaly jen dva dny zaslouženého odpočinku v horkých koupelích městečka Selfoss.

Více se můžete dočíst a fotografie prohlédnout na www.wix.com/beehouseproduction/island

Expedici podpořila firma Hannah