Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Adventní skialp a ledy v Davosu

5 min čtení 20. 01. 2021

Pryč jsou ty doby, kdy hlavní slovo v předvíkendovém rozhodovacím procesu měla předpověď počasí, lavinovka a aktuální info o podmínce. Ať chceme nebo ne, letošní zimu se budeme muset řídit především cestovatelským semaforem.

V severních expozicích byl sníh boží
V severních expozicích byl sníh boží

A prakticky ihned, když se objevila zpráva, že nás Švýcarsko od 14. 12. 2020 škrtá ze seznamu rizikových zemí, tak mi několikrát na messengeru pípla zpráva od různých odesílatelů: “Švýcaři to otevíraj, nepojedem?”. Nakonec se termínově i ideově protínáme s Michalem a ve čtvrtek odpoledne vyrážíme.

Volba padá na známé alpské středisko Davos. Tak známé a oblíbené, že jsme tu ještě ani jeden z nás nikdy nebyl. S cestováním do Švýcarských Alp mám spojené jedno – hrozná dálka. Kanton Graubünden, kde Davos leží, je ale úplně na východu země a cesta sem nám i s nákupem v berounské Bille zabírá z Práglu snesitelných sedm hodin (srovnatelné třeba s rakouským Tyrolskem nebo italskými Dolomity). Celkem třikrát s lehkou nervozitou přejíždíme hranice, ale po covidových kontrolách ani stopy.

První stoupání sezóny bolí jak čert
První stoupání sezóny bolí jak čert

Návrat prašanového optimismu

V pátek ráno už lepíme pásy v sedle Flüelapass, kde máme v merku túru na zdejší dominantu Flüela Wisshorn (3 085 m). U auta je sice ještě stín a solidní kosa, obloha je ale jinak vymetená. Úvodní cikcaky jižním svahem od auta jsou místy ještě s příměsí kosůvky a trávy, jakmile se ale dostáváme v nadmořské výšce cca 2 400 metrů na sluníčko, sněhu přibývá a oběma je nám jasné, že dneska to bude super!

Vpravo Piz Linard 3 410 m, nejvyšší hora oblíbené Silvretty
Vpravo Piz Linard 3 410 m, nejvyšší hora oblíbené Silvretty

Za celou túru nepotkáváme ani živáčka a je úžasné bezvětří. Prakticky nonstop šlapeme vlastní stopu a plnými doušky vychutnáváme ten bílý svět, který máme oba tak rádi. Jediné, kdy si oba trochu zanadáváme je finálový skalnatý hřeben, kde se po kolena hrabeme s lyžemi na zádech. Následující sjezdík úžasným prachem v severním svahu nám ale vrací optimismus v žilách na nejvyšší možný stupeň. Zbývá už to jen domrskat zpátky dolů k autu a užít si poslední oblouky a paprsky sluníčka. Navzdory původním obavám z nedostatku sněhu pro oblouky v nižších výškách si užíváme parádní, skoro kilometrový, sjezd až k silnici.

Takhle jsme to počmárali ve sjezdu ze sedla Winterlücke
Takhle jsme to počmárali ve sjezdu ze sedla Winterlücke

Na druhý den se přesouváme ob údolí jižněji a parkujeme na parkovišti u hotelu Walserhuus na konci doliny Sertigtal. Přestože jsme výškově o několik set metrů níž, tak je tu už u auta výrazně více sněhu. Vyrážíme na okružní túru s výstupem na, z parkálu viditelný, vrchol Piz Ducan 3 062 m. Parádní volba! Opět na túře nepotkáváme nikoho a je neuvěřitelné bezvětří. Užíváme si parádní exponovaný dolez na vrchol s výhledem až na Berninu a dobrodružné hledání sjezdového žlábku dolu.

Piz Ducan 3 063 m - podle stop na vršku jsme těsně přišli o
Piz Ducan 3 063 m - podle stop na vršku jsme těsně přišli o "hore zdar"

První testnutí sezóny

 V neděli už jsme trochu uchození a tak volíme ledy opět v Sertigtálu. Docela pěkná zmrzlinová arénka. V optimální kondici tu je 5–6 linek dlouhých cca 100–150 metrů o obtížnosti WI3-WI5. Ledu je na začátek sezóny relativně dost, včera odpoledne ale přišlo oteplení, tak je led trochu měkčí, pro úvod do sezóny ale ideální.

Nebudu vám lhát, že jsem byl z tohohle výjezdu dopředu celkem nervózní. Je až s podivem, jak rychle člověk vypadne z něčeho, co bere jako samozřejmost. Díky “druhé vlně” jsem byl v Alpách naposled v září. V Alpách se ale nic nezměnilo a je to tam stále stejně boží!

První zmrzlina sezóny je vždycky trochu nejistá, ale chutná skvěle!
První zmrzlina sezóny je vždycky trochu nejistá, ale chutná skvěle!

Hodí se vědět:

Lokalita:

Stát, oblast/pohoří: Davos – Graubünden, Švýcarsko

Mapy a průvodce:


Roční období:

Prosinec - duben

Sněhu v dolině moc není. O to víc se těšíme výš
Sněhu v dolině moc není. O to víc se těšíme výš

Časová náročnost:

Prodloužený víkend

Kde složit hlavu:

My jsme spali v dodávce a nikdy nebyl problém zdarma v údolí na noc zaparkovat. Na Bookingu se dá ubytování sehnat za cca 30-50 CHF.

Voda, jídlo:

Kdo šetří, přiveze si do Švýcarska radši vlastní zásoby.

Hledání správného žlábku z Ducanu. Za chvilku jsem to musel otočit a vydupat 100 m zpátky
Hledání správného žlábku z Ducanu. Za chvilku jsem to musel otočit a vydupat 100 m zpátky

Doprava:

Praha – Davos 680 km
Dálniční známka: Rakouská i Švýcarská (lze objet, + dvě hodiny navíc)

Náročnost:

Lze vybrat jak nenáročné túry pro začátečníky i s využitím lanovek, tak techničtější výstupy i sjezdy.

Vybavení:

Kompletní skialpová a lavinová výbava, případně i turistické mačky a cepín

Kam dál:

Oblíbený je třeba nedaleký Piz Buin 3.312 m nebo rovnou celý skialp přechod Silveretty

Počasí bylo čtvrtý adventní víkend v Alpách luxusní
Počasí bylo čtvrtý adventní víkend v Alpách luxusní

Další tipy:

 

Text a foto: Lukáš Klingora
 


Lukáš KlingoraLUKÁŠ KLINGORA

Horský průvodce a instruktor lezení. Baví mě všechny druhy horolezectví, skialpinismu a pohybu v horách. Od lezení sportovek, tradičního lezení na písku a zimního lezení ve Skotsku přes ledolezení a výstupy v Alpách až po skialpové túry v Krkonoších a Beskydech, ferratové přechody v Dolomitech nebo trekování v Himalájích. Rád jezdím také i na horském kole.

lukymountain.cz
IG: @lukymountain.cz

Další outdoorové čtení

Honza "Tráva" Trávníček se s námi podělil o další nové dojmy z nepálských treků, výstupu na Manáslu a dalších zajimavostech z Nepálu...
Podařilo se? Přečtěte si, jak si česká expedice vedla...
Edita Vopatová, členka Rock Point týmu a její treky v panenské přírodě Gruzie...

Gruzínské dobrodružství

06. 10. 2021
10 min čtení
Příběhy