Výlet na rozhledny světa - Muztag Ata

Tak už je to tady zas

Po půl roce od návratu z Peru mě začínají svrbět pohorky a přemýšlím, kam bych je vzal na výlet tentokrát. Vzhledem k tomu, že se nikdo z okolí rodné vísky nechce přidat, musím hledat jinde. Příležitost se naskýtá hned pár týdnů po prvních úvahách na skialpovém závodu. Potkávám kamarády z Hradce, které jsem od studentských let moc nevídal. Mají chuť vyrazit na nějaký vysoký kopec a sjet ho na lyžích, což je pro mě jako čerstvého blázna do skialpů super nápad. Doma se žádné protesty nekonají, a tak začínáme dávat dohromady partu a shánět nejlepší, a zároveň nejlevnější možnost výletu.

Míša se jeví jako skvělý organizátor, takže necelý měsíc od rozhodnutí, že někam vyrazíme, posílá návrh i s nejlepší nabídkou. Je rozhodnuto. Expedice bude pětičlenná a vyrazíme na MUZTAG ATU – PÁNA LEDOVÝCH HOR (7546 m). Po zjištění informací o kopci je jasno. Kopec, vizuálně prostě ÚŽASNEJ, má minimum objektivních nebezpečí a s touhle bandou lidí to bude bezvadný zážitek. Kupujeme letenky a těšíme se na 23. 6. 2018 – DEN ODLETU.

Měsíc před odletem přichází od Míši špatná zpráva. Vykloubil si při lezení na pískách rameno a lékaři mu doporučují jen ležení a rehabilitaci. Doufáme, že se dá nějak do kupy, protože by nám bylo bez něj na kopci smutno. A opravdu, v den odletu stojíme všichni, i s Míšou, v odletové hale. Míšovo rameno sice není OK, takže s námi na vrchol nevyrazí, ale cestování zvládne.

Let byl dlouhý - Praha-Istanbul-Biškek-Osh. Díky agentuře máme na všech přestupových místech, kde zůstáváme přes noc, zajištěno ubytování s plnou penzí. Hlady rozhodně netrpíme. Z Oshe jsme se vydali 25. 6. 2018 busem do čínského Kašgaru. Přesun přes hranice Číny je náročný. Na 140 km pohraničním pásmu je 8 kontrol. Ty zahrnují: kontrolu otisků prstů, bagáže, napíchnutí telefonu (nefotíme-li něco, co nemáme)... Díky místnímu týpkovi (našemu průvodci) procházíme kontrolami v pořádku a po 5 dnech cestování stojíme pod horou, kde čekáme na velbloudy, kteří nám pomůžou s našimi zavazadly do BC.

Jedna zajímavost, Muztagh Ata se nachází v poušti Taklamakan. Nikdy jsem neviděl písečnou dunu vedle sněhu.

V BC jsou stany několika agentur. Pro ty, co jsou ochotni zaplatit si 200 000 Kč za dovolenou, je ve společenském stanu i televize se satelitem, k dispozici mají vlastního oblékače a obouvače. Takový servis my zaplacený nemáme.

Oproti BC na Chánovi tu vaří výborně. Protože tu je poměrně dost lidí, a tak se rozhodujeme hned druhý den zahájit aklimatizaci. I když jsem se bál, že mi aklimatizace z Alp stačit nebude, opak je pravdou. Šlape se mi báječně, hlava nebolí. Neustálé chození nahoru a dolů ale  moc zajímavé není. Vždy po několika dnech se vracíme zpátky za Míšou, který nám dělá support v BC.

Naše poslední šance stanout na vrcholu je 10. 7. 2018, protože 12. 7. musíme BC opustit, abychom se včas dostali dolů (jeden den si necháváme na regeneraci). V sobotu 7. 7. zahajujeme poslední pokus o vrchol. Míša dole v kempu chladí pivko na oslavu  - my vyrážíme. Počasí je, jako po celou dobu, nádherné, jen v noci nás trápí velká zima. Kolikrát ani peří nehřeje, obzvláště po návštěvě sviště s použitým toaletním papírem v našem stanu. Prokousal mi spacák!

Čtyři dny lopocení po kopci a konečně se za krásného slunného počasí jako jediní ten den (10. 7.) dostáváme na vrchol. Užíváme si výhledy, děláme fotky, aby se mohli pokochat i všichni doma. Těšíme se na parádní sjezd. Přes noc napadlo 50 cm prašanu, takže bude stát za to. Čtyři hodiny po dosažení vrcholu už sedíme ve stanu s Míšou na pivku a sdílíme své zážitky. Jsme hodně unavení, ale šťastní, že to tak krásně vyšlo a my měli štěstí se podívat až nahoru.

Cestou zpátky máme více času. Brouzdáme městečky, kde čekáme na další transport a sháníme suvenýry, aby z toho našeho výletu měli něco i naši nejbližší. I když jak říkají: Hlavní není, že něco přivezeš, ale že se vrátíš..

Byl to parádní výlet. Super parta kamarádů a překrásný kopec. Doufám, že zas brzy společně někam vyrazíme.

Fotky mluví za vše...

Poznámka Rock Pointu: Západočechům se na Atě daří, první úspěšnou českou expedicí, která zdolala Muztagh Atu byla podle dostupných pramenů výprava ve složení: Jan Vesták, Jan Alexa a náš kolega z marketingu Rock Pointu Jan Krabec. Společně dosáhli vrcholu Aty v létě 2002 a následně 43. nejvyšší horu světa sjeli i na lyžích.