Norskem na kole i pěšky

Norsko jsme s manželem navštívili poprvé a tuto krajinu s nedotčenou přírodou jsme si zamilovali. Na jednom místě zde najdete nespočet průzračných jezer, obrovských vodopádů a do pevniny hluboce zaříznutých fjordů.

Naše poznávání Norska začalo v národním parku Rondane u jezera Rondvatnet. Krása této severské krajiny nás tady naprosto ochromila, tajil se nám dech při pohledu na tisíce čtverečních kilometrů hebkých koberců mechů a lišejníků.

Lidí jsme tady moc nepotkali, na tak ohromné ploše nás to ani nepřekvapilo. Občas jsme někde zahlédli stan, nebo potkali turistu s batohem, či cyklistu. Nejvíce lidí bylo u jezera. Však tu také bylo vytvořené pěkné zázemí pro kempování včetně venkovních sprch.

Na co jsme však narazili každou chvíli, byla zvířata. A to jak hospodářská, zejména stáda ovcí a krav, která se tady pásla všude podél cest, tak se nám občas podařilo zahlédnout i stádo sobů.

Druhý den jsme zavítali do národního parku Jotunheimen, název tohoto parku znamená v překladu Země obrů a je opravdu výstižný. Na kolech jsme dojeli k chatě Glitterheim, kde jsme je nechali a pěšky se vypravili na vrchol druhé nejvyšší hory Skandinávie Glittertind. Byl to docela slušný výstup. Nahoru jsme šli asi dvě hodiny, ale stálo to za to.

Po sestupu dolů jsme opět nasedli na kola a údolím řeky Veo se vrátili zpět do kempu.

Třetí den jsme se rozhodli trochu ohřát a odpočinout si, proto jsme zůstali v nižší nadmořské výšce a projeli si trasy kolem jezer Tesse a Lemonsojen. Překvapilo nás, že jsme zde nepotkali nikoho, kdo by provozoval nějaké vodní sporty. Ani na řekách, ani na jezerech.

Čtvrtý den jsme se lodí přes ledovcové jezero Gjende dostali na začátek jedné z nejatraktivnějších túr Norska, která vede přes legendární hřeben Besseggen, jehož stěny kolmo spadají na jedné straně k světle modrému jezeru Gjende a na straně druhé k tmavším vodám jezera Bessvatnet. 

Projít si tuto cestu, byl pro nás pro oba neskutečný zážitek, navíc skvěle vyšlo počasí, takže jsme si ten den pořádně užili.

Jelikož nám počasí přálo, rozhodli jsme se další den projet ledovcové údolí Erdal až k jezeru Strynevatnet. Zde se nám otevřely nádherné rozhledy na mohutné a rozeklané vrcholky hor. Potkávali jsme zde spoustu obytných aut, odpočívadla byla plná, lidé posedávali uprostřed té nádhery a kochali se výhledy.

I další den byl slunečný. Doporučujeme vyrazit pěšky k ledovcovému splazu Briksdalsbreen. K ledovci vede naučná stezka, kterou lemuje spousta cedulí s popisem, ve kterém roce kam až ledovec sahal.

Opět nasedáme na kola a ledovec necháváme za zády. Sjíždíme k jezeru Lovatnet. A stoupáme k ledovcovému splazu Kjenndalsbreen.

Poslední cyklovyjížďku jsme naplánovali na světoznámou vyhlídku Dalsnibba. Pak nás čekal sjezd do městečka Geiranger na okraji stejnojmenného fjordu. Cestou orlů jsme si vyjeli na vyhlídku na jeden z  nejkrásnějších fjordů Norska (UNESCO).

Poslední den v Norsku jsme strávili návštěvou Osla. Projeli jsme na kole Frognerův park, jeden z nejatraktivnějších turistických cílů. Najdete zde plno roztodivných soch. Nenechali jsme si ujít také Dům Vikingských lodí. 

Ze všech stran si tu prohlédnete úžasnou ruční práci tří monumentálních vikingských lodí, kdy nejdelší má 25 metrů. 

V Norsku se nám velice líbilo, možná to bylo i tím, že vyšlo počasí a během našeho pobytu pršelo pouze jednou. Určitě bychom se sem někdy rádi vrátili a projeli tentokrát severní část země.

• Národní park Rondane
• Národní park Jotunheimen
• Glittertind - druhá nejvyšší hora Skandinávie
• Legendární túra přes hřeben Besseggen
• Vyhlídka Dalsnibba
• Oslo - Frognerův park, muzeum Vikingských lodí

• Celkově na kole: 347 km
• Nastoupáno na kole: 10 999 m
• Celkově pěšky: 20 km
• Nastoupáno pěšky: 2 219 m
• Výstup na druhou nejvyšší horu Skandinávie Glittertind: délka 6 km, nastoupáno 1 085 m

otevřít mapu »