Jak vybrat nepromokavou bundu

Pro oblékání při outdoorových aktivitách je důležité dodržet princip vrstvení. Více vrstev umožňuje přizpůsobit se aktuálním podmínkám.

• První vrstva - základní, je tvořena termoprádlem
  Buď ze syntetického materiálu (většinou polyester) nebo z jemné přírodní merino vlny. Hlavním úkolem základní vrstvy je odvést pot od těla.
• Druhá vrstva - zateplovací
  Slouží k izolaci tělesného tepla. Většinou jde o fleece různé gramáže podle ročního období. V mrazech to může být svetřík nebo péřová vesta či slabá péřová nebo syntetická zateplovačka.
• Třetí vrstva - svrchní, chrání uživatele před větrem a deštěm
  Pokud neprší, proti větru si vystačíte se softshellovou bundou. Do deště už to chce bundu nepromokavou.

Pokud jde o kalhoty, obvyklá je kombinace funkčních spodních kalhot z kategorie termoprádla a nepromokavých kalhot s membránou. Když neprší, oblékejte softshell, ať už se spodky nebo bez nich.

Kombinací tlouštěk jednotlivých vrstev a jejich počtu docílíte příjemného pocitu tepla a sucha, v závislosti na aktuálním počasí.

Při intenzivním pohybu se lépe hodí prodyšnější softshell. Nepustí vítr k tělu a je dostatečně prodyšný, že se při intenzivnější aktivitě nepotíte. Když ale začne pršet, je nutné z batohu vyndat nepromokavou bundu. Nejspolehlivější variantou je membránová bunda v kombinaci s povrchovou úpravou.

Voděodolná bunda bývá obvykle z vícevrstvé látky. Jednou z vrstev, která zamezí průniku vody je pórovitá membrána – tenká blána, jejíž mikropóry jsou tak malé, že dovnitř nepronikne molekula vody, ale zároveň dostatečně velké tak, že molekula vodní páry projde skrz membránu ven - materiál tak "dýchá" a my se pod bundou nepotíme.

Membrána je spojena laminací se svrchní látkou bundy (2L) nebo je laminací spojena mezi vnější a vnitřní materiál (3L) a tvoří jeden celek. Na trhu jsou k dostání i velmi slabé bundy vyrobené pouze z membrány, ale pozor, ty se nehodí pro turistiku, protože jsou náchylné na poškození např. od popruhů batohu. Využívají je spíše běžci. 

Membránové nepromokavé bundy na turistiku musejí být odolné mechanickému poškození. Nejen kontaktu s batohem, ale i se skálou, kůrou stromů apod. Membránové bundy se hodí do extrémních podmínek, na vysokohorskou turistiku apod.

Dalším pojmem, se kterým se při výběru nepromokavé bundy setkáte, je zátěr. Jedná se o postupně se omyvatelnou vrstvu na vnější straně bundy na rozdíl od membrány, která je „doživotní“. Existenci této povrchové úpravy, nebo-li DWR (Durable Water Repellent), poznáte tak, že kapičky vody volně stékají po materiálu dolů. 

Postupně se tato vrstva smývá, ať už deštěm během používání, tak praním. Je tedy potřeba průběžně vrstvu obnovovat, tedy bundu impregnovat. Že je čas na impregnaci poznáte tak, že se kapičky vody začínají do látky vsakávat.

Nedá se říci, že by zátěrové bundy byly horší, záleží do jakých podmínek bundu budete oblékat. Na běžnou a středně náročnou turistiku v našich podmínkách jsou úplně dostačující. Rozdíl pak poznáte i v ceně bund.

Softshellová bunda je nepromokavá jen krátkodobě. Zásadní funkcí takovýchto bund je její odolnost a ochrana proti větru. 

I softshell však lze kombinovat s membránou. Používá se např. membrána Windstopper® od firmy Gore®. Jde o stejnou membránu jako Gore-Tex®. Rozdíl spočívá v tom, že Windstopper® nemá podlepené švy a Gore-Tex® ano. Takové bundy odolají vodnímu sloupci 10 000 mm. 

Membrány nepropustí vodu, jsou větruvzdorné a jsou prodyšné. Prodyšnost se definuje buď odporem proti průniku vlhkosti (RET), nebo naopak propustností vodních par. Čím vyšší prodyšnost, tím nižší přehřívání těla a kumulace potu pod bundou.

První membránu uvedla do textilního průmyslu americká firma Gore pod obchodní značkou Gore-Tex®. Od té doby je tu „goráč“ s námi a daří se mu už dlouhá léta držet vůdčí postavení na trhu. Existují i další druhy membrán, uveďme např. ty české jako jsou Climatic® nebo Resstex® od značky Hannah.

Gore-Tex® odolá vodnímu sloupci až 28 000 mm, samozřejmě za předpokladu podlepených švů. Membrána se používá ve více variantách. Nejprodyšnější je Gore-Tex® Active, který se hodí pro pohybově nejintenzivnější aktivity. Chlubí se skvělou prodyšností RET < 3.

Naopak Gore-Tex® Pro je robustní, odolný, třívrstvý laminát, který se používá do náročných podmínek. Jeho prodyšnost RET < 5 ho stále řadí do kategorie výborná prodyšnost, tou je hranice RET < 6. Čím menší číslo, tím lépe. RET je totiž odpor proti průchodu par membránou.

Uživatelský komfort zvyšuje technologie Gore-Tex® C-Knit™. Jde o nalaminování vnitřní podšívky, která nešustí.

Zásadní výhodou membrán Gore-Tex® je dlouhá životnost. V tomto směru jsou protikladem zátěrové vrstvy, obvykle z polyuretanu (PU). Jejich odolnost proti propouštění vody a zejména prodyšnost jsou horší než u membránových materiálů.

Další typy membrán mají o něco nižší parametry a tomu odpovídá jejich nižší cena. Např. membrány Climatic (odolá 20 000 mm vodního sloupce, podle typu) nebo Resstex (10 000 mm vodního sloupce). Obě tyto membrány používá český výrobce outdoorového oblečení Hannah.

U svrchních outdoorových bund se nerozlišuje mezi zimní a letní verzí. Mají totiž stejnou gramáž. Nejde o bundy zateplovací, izolace tělesného tepla se řeší optimálním vrstvením a tloušťkou zateplovacích mikin, zateplovacích bund nebo vest. 

Do batohu na skitouring pak tedy klidně můžete dát stejnou membránovkou, jako si sbalíte s sebou při letní vysokohorské túře za špatného počasí.

Dámské nebo pánské lehké jarní bundy, bundy letní nebo bundy do sychravého podzimu, prostě všechny „nepropo“ outdoorové bundy do hor i přírody se liší designem, kvalitou membrány, vybavením bundy a s tím i související hmotností.

Hmotnost nejlehčích membránových nepromokavých bund z kategorie „ultralight“ klesá k pouhým 100 g. Velmi rozšířenou kategorií jsou stále ještě lehoučké bundy kolem 300 gramů. Odlehčování souvisí i s minimalizací bund, ubývá kapes i technických detailů, důraz se klade na ochranu těla před deštěm. 

S klesající váhou bohužel klesá i odolnost proti opotřebení, zejména třením popruhy batohu. Myslete na to, že vždy je něco za něco a zda se vám vyplatí investice do lehoučké slupky nebo raději pořídíte těžší, univerzální a odolnější bundu. Výhodou zase je to, že čím nižší váha, tím lepší sbalitelnost bundy, což znamená ušetření místa v batohu.

• Kapuca
  Nepromokavá bunda by měla mít kapuci, u ultralightu nemusí být nastavitelná. Fajn je, když se pod ní vejde lezecká nebo cyklistická přilba. Kapuca se hodí i proto, že do ní celou bundu srolujete a vložíte do batohu.
• Kapsy
  S kapsami se šetří, hlavně kvůli váze. Klasické bývají dvě boční kapsy, u lezeckých bund posazené výše, aby byly nad sedacím úvazkem. Náprsní kapsa je fajn, na GPS navigaci nebo na mobil.
• Větrací otvory
  Podporují lepší odvod par od těla a často jsou na zip v podpaží. Při nákupu se na tento detail zaměřte, už nejsou zdaleka takovou samozřejmostí jako dřív.
• Zvýšený límec
  Ochrání krk. Aby se zamezilo nepříjemnému zachytávání zipu do vousů nebo přiskřípnutí jemné kůže na krku, bývá jezdec zipu uklizen v „garáži“ na konci zipu.

Výhodou membránových bund je dlouhá životnost, a tak se vyplatí mít více bund a střídat je. Lehkou membránovou bundu využijete především na náročné akce do hor, kde se počítá každé deko a skladnost. Tužší nepromokavá bunda je lepší na skitouringové túry i vysokohorskou turistiku, ale využijete ji i v každodenním životě, na procházku do parku nebo na pohodové rodinné túry za špatného počasí. 

Nezapomeňte, že i v létě dokáží být naše hory velmi kruté a je třeba být dobře vybaven.