Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Do Rakouska na ferraty II. - Selbhorn-Klettersteig-Herzogsteig C/D a Königsjodler D

Díky podpoře zaměstnaneckého Rock Point Challenge Grantu, jsme s partou přátel vyrazili v červenci na ferraty do Rakouska. Už jsme za sebou měli zdolání zajištěných cest Wilde Gams (E/F) a Kitzklettersteig (D) a čekaly nás další...

Druhou noc našeho ferratového výletu jsme zaparkovali náš obytný Transit na parkovišti u městečka Taxenbach. Fífa se jal vaření a připravil nám na své dvouplotýnce skvělý veganský čočkový Dhál. Ráno bylo v plánu jet na ferratu Selbhorn-Klettersteig-Herzogsteig, která se nachází nad Maria Alm am Steinernen Meer.

Selbhorn-Klettersteig-Herzogsteig (C/D)

Nástup k této ferratě je psán na 3,5h, což není zrovna málo. Cestu, která prakticky celou dobu vede do kopce, jsme zvládli za 3 h i s pauzou na jídlo a čekáním na Fífu, který nemá po zlomenině kotníku stále nohu 100%. Ferrata je hodnocená obtížností C/D a opravdu není náročná. Celkově se však jedná o celodenní výlet, kdy je nutné zdolat převýšení téměř 2000 metrů.

Karel o cestě: Pod ferratou mi kluci předali přebytečné věci a ze mě se místo ferratisty stal domestik. Po zážitku z lezení v soutěsce Taxenbach – Kitzlochklamm  jsem si dal od ferrat tentokrát svátek a vyrazil zpět k autu.
 

Adam o ferratě: Po náročné cestě do kopce nás čekal nástup ferraty vedoucí na Selbhorn. Celá ferrata byla oproti předešlému dni pěkně suchá a lezení bylo radost. Všechny úseky byly jištěné, a to i „chodecký“ terén. Zajištěnou cestou jsme se dostali na vrchol poměrně rychle (asi za 1,5h), následovala svačina a sestup dolů, který byl opravdu nepříjemný a zdlouhavý.

Během sestupu na nás čekalo nejdříve dlouhé a příkré sněhové pole, kde jsem několikrát upadnul a pak následovala ještě méně příjemná cesta sutí. Poté jsme se dostali opět k nástupu ferraty a vyrazili zpět k autu. Cesta dolů nám trvala necelé dvě hodiny. Na samotné ferratě jsme nikoho nepotkali, což bylo určitě zapříčiněné dlouhým nástupem a sestupem, který je nutné absolvovat.

U auta jsme si ještě dali malou koupačku v potoce a vyrazili si najít místo na spaní pod vrcholem Hohkönig, který jsme chtěli zdolat následující den.

Königsjodler (D) s přespáním na chatě Matrashaus

Poslední noc v našem pojízdném obydlí jsme strávili v sedle Dietner. Budíka jsme měli nařízeného na 7 h ranní. Po vydatné snídani nás Karel odvezl na parkoviště Erichhutte, odkud jsme pokračovali k nástupu na Konigsjodler.

Ferrata Königsjodler je považována za jednu z nejdelších a nejnáročnějších ferrat v Rakousku. Během lezení je nutné překonávat skalní průrvy, celkem 8 věží, na které nejdříve vylezete a poté je i slezete, lanový most a několik vzdušnějších úseků. Kromě samotného lezení (cca. 5-6h) je nutné se připravit i na nástup trvající cca 2 - 2,5 h a následný sestup, u kterého je možné si vybrat z více variant. Celkově se jedná o túru dlouhou cca 10 – 13 hodin podle varianty sestupu.

Jak áda hodnotí ferratu:

Z výchozího bodu našeho výletu, sedla Dientner Sattel, jsme vyrazili okolo půl osmé. K samotné ferratě vede cca 2hodinový nástup do kopce přes pastviny, chatu Erichhütte a následně horskou pěšinku zakončenou kratšími žebříky.
 

Ferrata je od začátku poměrně svižná a pokud máte rádi lezení, skvěle se zde vyblbnete. Během cca 5 hodin lezení na Vás čeká zdolávání 8 věží a věžiček, vyzkoušíte si zajímavé překroky skalních průrv, slézání ferraty, lezení na tření i po ostrém skalním hřebenu. Pokud s sebou máte kladku, svezete se i na ocelovém laně.

Terén je pro netrénovaného člověka poměrně náročný a nelze počítat s tím, že ferratu zdoláte rychleji, než je psáno. Tato ferrata byla postavena v roce 2001 a brzy se stala jednou z nejoblíbenějších v Rakousku, díky čemuž zde určitě nebudete sami. Ale Königsjodler za to stojí.
 


Naší partičce (bohužel bez Karla) zabralo lezení přes 5 hodin s tím, že jsme se zasekli v jedné ze závěrečných pasáži asi na 20 minut kvůli opravě ferraty místními správci. Po zdolání cesty se můžete vydat rovnou na poměrně nejistý a nebezpečný sestup po červené, který je velmi prudký a navíc se sněhovými/suťovými pasážemi, kde rozhodně není dobré padat a hrozí úraz od možného padajícího kamenní. Na tuto trasu lze slézt v případě potřeby také v cca 2/3 ferraty.

My se rozhodli neriskovat, odpočinout si a přespat na chatě Mattrashaus, která se nachází asi půl hodiny od vrcholu ferraty, kde jsme se potkali s Karlem a druhý den pokračovali mírnější variantou na parkoviště, kde nám Karel zaparkoval naší expediční dodávku.

Jak Kája hodnotí cestu na Hochkönig:

Autem jsem přejel k horskému hotelu Arthurhaus, kde začíná turistická cesta na vrchol Hochkönigu. Je zde placené parkoviště za 2.5 EUR. Po této turistické cestě jsme se měli všichni z ferraty vracet. Vlivem událostí předchozích dní (vzdušné úseky ferrat mi nedělají úplně dobře) se moje plány změnily. Jako správný domestik jsem si naplnil batoh důležitým proviantem (4x Prazdroj, 1x červené víno), abychom mohli s kluky oslavit naše setkání a jejich dobytí vrcholu a vyrazil jsem do kopce.

Turistická trasa je hezká. Začíná mezi pastvinami, pokračuje strmým, klikatým stoupáním mezi křovinami, až pod Torsaule. To je nádherná vápencová skála s vícedélkovými lezeckými cestami tyčící se nad pěšinou. Při pohledu zpět a dobrém počasí můžete vidět masiv Dachstainu a údolím se proplétající dálnici A10.

Od Torsaule se začínají objevovat sněhová pole, ale není to nic dramatického, co by se nedalo zvládnout v nízkých trekových botách. Pak už jen stoupáte kamením a sněhem směr cíl, což je chata na vrcholu Hochkönigu - Matrashaus. Kousek pod chatou vám ještě trochu stíží cestu k vytouženému cíli dva žebříky, ale není se čeho bát.

Celá cesta u parkoviště byla psaná mezi 4 - 6 hodinami, což se dá v pohodě zvládnout, záleží, jak moc jste kochací/svačící typ.

Ceny

Nocleh na chatě jsme měli předem rezervovaný se zaplacenou zálohou cca 12 EUR na osobu. Cena za noc se snídaní nás vyšla na 24 EUR s Alpenvereinem na 20 EUR.

Ceny na Matrashausu jsou lidové:

  • pivo, radler 5 EUR
  • polévka od 5-7 EUR
  • guláš, špagety cca 12 EUR
  • voda na chatě není volně dostupná dá se koupit za 2 EUR za lahev.

 

Na stránkách chaty se dočtete, že je dobré mít s sebou pantofle a povlak na polštář. Ani jedno jsme nepotřebovali. Přezůvek bylo dostatek na půjčení, polštáře byly také povlečené. Ale chata nebyla plně obsazena!

Cesta zpět

Ráno jsme si objednali snídani až na půl osmou. Sice jsme šli na snídaní jako poslední z celé chaty, ale jak se později ukázalo, bylo to dostačující. Během sestupu k autu, který nám trval cca 2,5 hodiny, jsme předešli celé osazenstvo z chaty.

Celý výlet jsme zakončili a zhodnotili u piva v chatě Mitterfeldalm, která je kousek nad parkovištěm. Před dlouhou cestou zpět do Čech jsme se rozhodli pro osvěžující koupel tam, kde to vše začalo, a to v jezeře Thumsee.

Výlet to byl skvělej, už se těším na příští rok, co zas vymyslíme. Jedno už vím teď, ferratový set potřebovat nebudu...

Text: Adam a Karel
Foto: účastníci výpravy
 


Přečtěte si také první část z našeho ferratového dobrodružství podpořeného Rock Point zaměstnaneckým Challenge grantem - Do Rakouska na ferraty – Wilde Gams (E/F) a Kitzklettersteig (D)


Další outdoorové čtení

Původně chtěl vyzkoušet jednu etapu, nakonec dal všechny čtyři. Jáké jsou jeho postřehy a zážitky z trasy Dešenice - Vysoké lávky...
Etapa Vysoké Lávky - Modrava nám ukázala nádherná panorámata, lesní cesty i šumavské louky. Jak se běží...
Podzimní turistika v rakouském pohoří Hochschwab láká krásnou přírodou...