Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Horská výzva je srdeční záležitost

Zbyněk Cypra

Jméno, které zná český běžecký svět velmi dobře. Čím se ale tak proslavil, když už nyní se o něm hovoří jako o živé legendě? Prosadil se svými fenomenálními výsledky v horských závodech, ale také svým tvrzením, že se nepovažuje za běžce. Svérázný je jeho přístup k životosprávě i přátelská povaha. Jeho životní příběh a silná vůle jsou mimořádně inspirativní. Od loňského roku je Zbyněk Cypra jedním z ambasadorů série Rock Point – Horská výzva, konkrétně u závodů v Beskydech a Jeseníkách. Každé úterý si čtenáři mohou na oficiálním webu seriálu přečíst jeho rady a tipy ke startu na zmíněných zastávkách.

Zbyněk Cypra ambasador dvou závodů v Rock Point Horské výzvě
 

Zbyňo, co tě vlastně přivedlo k Rock Point – Horské výzvě?

Málokdo to asi tuší, ale Horská výzva, tehdy ještě pod názvem Mountain Challenge, byla můj vůbec první závod v horském běhu. Mám k tomuto závodu nostalgický, ne-li srdcový vztah, takže když mě ředitel Pavel Zitta loni oslovil, zda bych mu nepomohl a nestal se tak trochu tváří tohoto závodu, nebylo moc nad čím přemýšlet.


Jak bys shrnul své roční působení? Co se povedlo, kam se závod posunul? A co pro tebe dnes Horská výzva znamená?

Jsem potěšen, když má někdo radost z pohybu a nějakou tu radu či zkušenost si vezme k srdci. Dá se říct, že závod Horská výzva se stala s naší pomocí jakousi novou líhní sportovců, kteří si chtějí závod zkusit. Pokud se nevejdou na stupně vítězů, mohou vyhrát v tombole. Ta je díky našim partnerům opravdu bohatá. Myslím, že Horská výzva svými parametry a hlavně množstvím zastávek nemá u nás v České republice obdoby.


Ty sám se za běžce nepovažuješ. Jak to vlastně je s tvým běháním?

Pojem běžec je v mých očích člověk, co drží běžecké tempo 3-4 min/km. Dlouhé závody v horách jsou taková rychlejší turistika. Ano, v pomalejším tempu, byť s velkým převýšením je to větší zábava umožňující sledovat panoramata a krásy přírody. A tam jsem teď já.


Máš za sebou ale řadu velkých úspěchů. Které jsou pro tebe „top“ a proč?

Mohl bych říct, že 20. místo na mistrovství Evropy ve skyrunningu. Necítím to tak. Sice jsem byl nejlepší z našich, nicméně předběhly mě tehdy nějaké ženy. Ano, byly to světové špičky, ale běžely s takovou lehkostí, že ani v sebězích jim prostě nešlo stíhat. Nejvíc top je pro mě zlato z Beskydské sedmičky. To první a neméně druhé, jako návrat po zranění v novém traťovém rekordu.


Svérázný je i trochu tvůj přístup k životosprávě. Dnes jsou všichni trochu zblblí všemi možnými doplňky, ale ty se vůbec nebojíš knedlíků a piva. Znamená to, že se dnes rekreační sport až příliš hrotí?

Je asi trochu zarážející, kolik toho jsou schopni někteří jedinci nasypat. Nemluvím o dopingu, ale doplňcích stravy slibujících všemožné. Je mi líto lidí, kteří jdou 2x týdně do fitka a v tašce mají něco jako kilo mouky. Kdyby jim to někdo vyhodil, ani by neměli z tréninku radost. Platí to i o běžících. Co se týká mých knedlíků - poslední jsem si s chutí dal možná před třemi lety a teď už jen opravdu výjimečně. Ne s odporem, ale s pocitem prázdných kalorií. Pivko zejména v létě miluji, ale domů v láhvi by mě ani nenapadlo si jej koupit.


Inspirativní určitě může být i tvá vůle. Po zdravotních problémech ses vždy dokázal vrátit na vrchol a všem to natřít. Co tě pohání?

Musím přiznat, že několikrát byl právě můj hlavní cíl vrátit se zpět silnější. Vracet se poloviční by mě trápilo. Sportuji celou dobu pro sebe a úspěch a ten pocit být  někde v popředí k tomu patří. Hlavní pohon je touha se hýbat, baví mě především každodenní pohyb. Nebavilo by mě žít bez sportu, tréninku a hor.


Sám jsi závodní kariéru ukončil, ale přitom jsi neustále vidět ve sportovním na horách. Jak to dnes máš s aktivním pohybem?

Denně naběhám 15-20km, doplňuji kolem, koloběžkou, bruslemi. Nebo různě kombinuji. A chůze po horách je moje velká láska.


Co na horách hledáš?

Relax, výhledy, pohodu. Toho se nejde přejíst.


Co bys tedy doporučil těm, kteří by rádi do hor a na Horskou výzvu zamířili, ale jakýsi vnitřní strach je brzdí?

Důležité je udělat ten první krok. Pro někoho je to první trénink. Pro někoho seznámení s parťákem do týmu. Pro někoho jednoduše přihláška k závodu, která tě může dostatečně namotivovat k tréninku. Zásadní je právě udělat ten první krok. Nebát se toho, protože pak už je to „sranda“ a stojí to za to.

 

Na otázky odpovídal: Zbyněk Cypra
foto: Rock Point Horská výzva

 

Další outdoorové čtení

Rozhovor s českým ultrasportovcem a nejúspěšnějším českým triatlonistou, Petrem Vabrouškem.

Jste začátečník nebo mírně pokročilý? Chcete si vypilovat styl a dozvědět se vše o technice, kompenzaci, relaxaci? Poběžte s námi na Šumavu.
Již tradičně v Teplicích nad Metují, a to v termínu 23. - 26. 8. 2018. Co na vás čeká...