Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Horská výzva je srdeční záležitost

Zbyněk Cypra

Jméno, které zná český běžecký svět velmi dobře. Čím se ale tak proslavil, když už nyní se o něm hovoří jako o živé legendě? Prosadil se svými fenomenálními výsledky v horských závodech, ale také svým tvrzením, že se nepovažuje za běžce. Svérázný je jeho přístup k životosprávě i přátelská povaha. Jeho životní příběh a silná vůle jsou mimořádně inspirativní. Od loňského roku je Zbyněk Cypra jedním z ambasadorů série Rock Point – Horská výzva, konkrétně u závodů v Beskydech a Jeseníkách. Každé úterý si čtenáři mohou na oficiálním webu seriálu přečíst jeho rady a tipy ke startu na zmíněných zastávkách.

Zbyněk Cypra ambasador dvou závodů v Rock Point Horské výzvě
 

Zbyňo, co tě vlastně přivedlo k Rock Point – Horské výzvě?

Málokdo to asi tuší, ale Horská výzva, tehdy ještě pod názvem Mountain Challenge, byla můj vůbec první závod v horském běhu. Mám k tomuto závodu nostalgický, ne-li srdcový vztah, takže když mě ředitel Pavel Zitta loni oslovil, zda bych mu nepomohl a nestal se tak trochu tváří tohoto závodu, nebylo moc nad čím přemýšlet.


Jak bys shrnul své roční působení? Co se povedlo, kam se závod posunul? A co pro tebe dnes Horská výzva znamená?

Jsem potěšen, když má někdo radost z pohybu a nějakou tu radu či zkušenost si vezme k srdci. Dá se říct, že závod Horská výzva se stala s naší pomocí jakousi novou líhní sportovců, kteří si chtějí závod zkusit. Pokud se nevejdou na stupně vítězů, mohou vyhrát v tombole. Ta je díky našim partnerům opravdu bohatá. Myslím, že Horská výzva svými parametry a hlavně množstvím zastávek nemá u nás v České republice obdoby.


Ty sám se za běžce nepovažuješ. Jak to vlastně je s tvým běháním?

Pojem běžec je v mých očích člověk, co drží běžecké tempo 3-4 min/km. Dlouhé závody v horách jsou taková rychlejší turistika. Ano, v pomalejším tempu, byť s velkým převýšením je to větší zábava umožňující sledovat panoramata a krásy přírody. A tam jsem teď já.


Máš za sebou ale řadu velkých úspěchů. Které jsou pro tebe „top“ a proč?

Mohl bych říct, že 20. místo na mistrovství Evropy ve skyrunningu. Necítím to tak. Sice jsem byl nejlepší z našich, nicméně předběhly mě tehdy nějaké ženy. Ano, byly to světové špičky, ale běžely s takovou lehkostí, že ani v sebězích jim prostě nešlo stíhat. Nejvíc top je pro mě zlato z Beskydské sedmičky. To první a neméně druhé, jako návrat po zranění v novém traťovém rekordu.


Svérázný je i trochu tvůj přístup k životosprávě. Dnes jsou všichni trochu zblblí všemi možnými doplňky, ale ty se vůbec nebojíš knedlíků a piva. Znamená to, že se dnes rekreační sport až příliš hrotí?

Je asi trochu zarážející, kolik toho jsou schopni někteří jedinci nasypat. Nemluvím o dopingu, ale doplňcích stravy slibujících všemožné. Je mi líto lidí, kteří jdou 2x týdně do fitka a v tašce mají něco jako kilo mouky. Kdyby jim to někdo vyhodil, ani by neměli z tréninku radost. Platí to i o běžících. Co se týká mých knedlíků - poslední jsem si s chutí dal možná před třemi lety a teď už jen opravdu výjimečně. Ne s odporem, ale s pocitem prázdných kalorií. Pivko zejména v létě miluji, ale domů v láhvi by mě ani nenapadlo si jej koupit.


Inspirativní určitě může být i tvá vůle. Po zdravotních problémech ses vždy dokázal vrátit na vrchol a všem to natřít. Co tě pohání?

Musím přiznat, že několikrát byl právě můj hlavní cíl vrátit se zpět silnější. Vracet se poloviční by mě trápilo. Sportuji celou dobu pro sebe a úspěch a ten pocit být  někde v popředí k tomu patří. Hlavní pohon je touha se hýbat, baví mě především každodenní pohyb. Nebavilo by mě žít bez sportu, tréninku a hor.


Sám jsi závodní kariéru ukončil, ale přitom jsi neustále vidět ve sportovním na horách. Jak to dnes máš s aktivním pohybem?

Denně naběhám 15-20km, doplňuji kolem, koloběžkou, bruslemi. Nebo různě kombinuji. A chůze po horách je moje velká láska.


Co na horách hledáš?

Relax, výhledy, pohodu. Toho se nejde přejíst.


Co bys tedy doporučil těm, kteří by rádi do hor a na Horskou výzvu zamířili, ale jakýsi vnitřní strach je brzdí?

Důležité je udělat ten první krok. Pro někoho je to první trénink. Pro někoho seznámení s parťákem do týmu. Pro někoho jednoduše přihláška k závodu, která tě může dostatečně namotivovat k tréninku. Zásadní je právě udělat ten první krok. Nebát se toho, protože pak už je to „sranda“ a stojí to za to.

 

Na otázky odpovídal: Zbyněk Cypra
foto: Rock Point Horská výzva

 

Další outdoorové čtení

Připravili jsme pro vás několik novinek, protože skialpinismus bude i letos ze všeho úplně nejvíc cool záležitost...

Bude nakonec Jindřiška startovat na Xterra? Jaké má plány pro rok 2020?

Otestujte si lyže Dynafit,  K2 nebo Ski Trab. Večer pak můžete vyzkoušet romantický noční hobby závod...