Horská výzva v Krkonoších v hobby tempu

Na poslední letošní závod Rock Point Horské výzvy 2018 jsme vyrazili jen s manželkou, tentokrát bez syna a o den dříve. Po cestě jsme se ještě stavěli na návštěvě, abychom se po delší době setkali s přáteli, a současně jsme měli možnost částečné „aklimatizace“. Nebýt těch pár piv…

Ráno jsme tedy nemuseli tak brzy vstávat a do Pece jsme dorazili přesně na čas. Nejprve nás čekala povinná prezentace. Pak příjemné popovídání si se známými z řad běžců i organizátorů. A teprve v tu chvíli jsme zjistili, že těsně před pátečním půlnočním startem longařů se údolím Zeleného potoka prohnal vichr takovou rychlostí, že srovnal celé zázemí závodu se zemí. Start závodu longu musel být zrušen. Pořadatelé, ale dokázali nemožné a ráno již nikdo nepoznal, že k něčemu takovému došlo.

Po startu halfařů nám zbývá ještě chvíle na kávu a přípravu na start. Cíl máme stanovený, taktiku také. To znamená, dostat se do cíle zdraví a celí. A to hlavně s ohledem na to, že již od loňska víme, co nás čeká. Tentokrát jsme vybaveni trekovýma holema, protože je s nimi chůze do kopce přeci jen rychlejší. (Zatím nepatříme do té kategorie, co celý závod odběhnou). Tělo se tolik nehrbí a lépe se tak dýchá nebo chcete-li "vyfuní" do kopce.

Úvodní hudba opět vytlačuje tepovku o něco výše a je tu start. Vyrážíme. Počáteční stoupání, kde se pěkně zadýcháme, střídá mírnější stoupání podél potoka. Následuje prudký kopeček na Richterovy boudy. Počasí nám ale celkem přeje, a tak svižným tempem pokračujeme směr Luční bouda.

Jako vždy, u kapličky na nás čeká počasí mnohem horší, ale oproti loňsku není oblast kolem Luční boudy doprovázena tak silným větrem. Při seběhu k Luční boudě se nám dokonce mlhavá clona, jako na vyžádání, otevře a odkryje pohled na sluncem osvícenou Sněžku. Alespoň na chvilku. Paráda.
 

Navíc nám na cestě od občerstvovačky na Luční boudě až k Slezskemu domu fouká vítr do zad a trochu tak popohání. U Slezského domu trasa pokračuje do Obřího dolu a kamenitým seběhem míříme zpět do Pece. Mohlo by se zdát, že se jedná o nejjednodušší úsek cesty, ale technicky náročný seběh nutí k soustředění a příliš si při něm neodpočneme. Tady je nutný pevný, přesný krok a kvalitní boty. Stehna jsou cítit už v polovině seběhu.  

Před lanovkou na Sněžku již na závodníky čeká neoblíbený asfalt, který nás dovede až do centra Pece. Následuje závěrečné stoupání do cíle, které prověří poslední zbytky fyzických i psychických sil. Oproti loňskému roku jsme se o pár minut zlepšili a tak jsme spokojeni. Už se těšíme na další ročník Horské Výzvy, ale tentokrát bychom chtěli čas posunout mnohem více.

Text a foto: Zdeněk Votava