Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Jak jsme ušli 477 km přes slovinské Alpy - 2. díl

rozkvetlé Karavanky a majestátní Julské Alpy

 

V minulém díle jste nás opustili ve Zgornjem Jezersku, kde jsme doplňovali zásoby po sedmi dnech v Kamniško-savinjských Alpách. Dolů však slézáme jen na malou chvíli – brzy už se zas vydrápeme nahoru, a to rovnou na hřeben Karavanek a pak Julských Alp.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot - oprava tyčky ke stanu

Den ze Zgornjeho Jezerska do Tržiče byl jediný opravdu špatný z celého treku. Byl to už desátý den pochodu, tudíž pro nás oba už životní rekord, dokončili jsme sedmidenní, docela náročnou etapu a jeden by řekl, že když jdeme během jednoho dne z jednoho města (850 m n. m.) do jiného (500 m n. m.), bude to pohoda, jenže ouha, ono to vedlo přes vrchol Storžič, který má krásných 2 132 m n. m (foto). Navíc nám praskla tyčka od stanu, kterou se Michal na fotce snaží provizorně znovu uvést do provozu.

Karavanky
 

Slovenska planinska pot - krávy potkáte na každém rohu
Slovenska planinska pot
kůži při cestě po treku - Slovenska planinska pot

Nemám ráda neúspěchy. Abych jim předešla, dávám si pouze dílčí cíle. Z Mariboru jsem tedy vyšla s tím, že budu spokojená, dohrabeme-li se do Tržiče. Téma toho, co bude za Tržičem, otevíral o poznání ambicióznější Michal jen velmi opatrně. A vida, je jedenáctý den a my s Tržičem už za zády pokračujeme dál, do Karavanek, po včerejším unaveném dni svěží a očištění. Teď už i já věřím, že když to šlo deset dnů, půjde to i dalších čtrnáct. Poprvé dovoluju sama sobě představovat si, jaké to bude, stát u moře s vědomím, že jsem si k němu došla pěšky 470 kilometrů.

Karavanky jsou nádherné, vysoké, ale ne tak skalnaté a všude krásné zelené louky a pastviny plné květin
 

Slovenska planinska pot
Zvěře jsme během treku Slovenska planinska pot viděli spoustu
Slovenska planinska pot

Druhý den jsme se vyšplhali na Stol (2 174 m n. m.), nejvyšší horu Karavanek, jejímž vrcholem prochází hranice s Rakouskem. Koukali jsme do Rakouska i do Slovinska na mlhou opředené Blejské jezero (Bled). Na samotný úplný vrchol Stolu jsme šli bez batohů tam i zpět stejnou cestou: od rozcestníku, kde jsme batohy nechali, je to jen deset minut, a je to sranda, jak divné je jít nalehko. Takový stav beztíže.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Víte, co to je štěstí po jedenácti dnech na Slovenské planinské poti? Jít rovně. A přesně to se nám ten den stalo. Traverzovali jsme hory, poslouchali bečící ovečky, koukali na koně a šli jsme plus mínus opravdu rovně.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot
Když na vás kráva plazí jazyk, tak to nepřehlédnete. Během treku: Slovenska planinska pot

Večer nás přepadl déšť, tak jsme postavili stan na plácku u štěrkové cesty. Po chvíli se kromě kapek deště bubnujících o tropiko stanu ozvalo ještě něco – kravské zvonce. A záhy se za zatáčkou zjevila kraví hlava a se zaujetím náš přístřešek pozorovala. Nejprve jsme mysleli, že je někdo vede, ale šly samy, a cestou se navzdory dešti bez přestání pásly, takže jim to opravdu trvalo. Kravích hlav přibývalo, za chvíli byly krávy úplně všude. Jedna kráva dokonce zjišťovala, zda je náš stan k jídlu, a pár dalších testovalo, jestli máme dobře připevněné kolíky. Ale byly vcelku rozumné a daly si říct, když na ně Michal volal „jedeš!“.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Druhý den jsme hned brzy ráno vylezli na Golicu a slezli do Mojstrany, kde jsme v obchodě opět doplnili zásoby na sedm dnů (další checkpoint bude Idrija). Tentokrát jsme však nakupovali jen svačiny a obědy, protože míříme – hip hip hurá! – do Triglavského národního parku, kde budeme spát a částečně i jíst na horských chatách.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Julské Alpy

Jsme tu! Došli jsme z Mariboru až do Triglavského národního parku. První den nás čekalo sice skoro 2 000 m nahoru k Triglavskému domu na Kredarici, ale cesta byla pohodová, trvala jen asi pět hodin a my jsme na ni měli celý den, takže jsme si ji moc užili. U Triglavského domu jsme pochopili, že s klidem a samotou Kamniško-Savinjských Alp a Karavanek se budeme muset na nějaký čas rozloučit.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Z okna noclehárny máme parádní výhled na Malý i Velký Triglav.
 

Slovenska planinska pot

Výstup na Triglav jsme zahájili druhý den ráno už v 5:30, abychom se vyhnuli davům lidí. Sami jsme rozhodně nebyli, další dobrodruzi lezli před námi i za námi, ale s dostatečným odstupem. Po celou dobu výstupu jsme koukali na zmenšující se Triglavský dom, skalnaté štíty a na úžasně oranžové a magické slunce stoupající na oblohu. Cesta je zajištěná lany a je třeba dávat pozor a soustředit se, ale bylo to celkem snadné. Byl to prostě boží, boží, boží výstup, boží ráno a tak vůbec.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Slovenska planinska pot

Po patnácti dnech pochodu a 250 kilometrech v nohách jsme v 6:30 ráno tu, na Triglavu, ve výšce 2864 m n. m..

Slovenska planinska pot

I takhle vysoko rostou květiny.

Slovenska planinska pot

Z Triglavu jsme sestoupili zpět stejnou cestou na Malý Triglav, pak k Domu Planika a pak ke Koči na Doliču, odkud je i tento pěkný pro Čechy srozumitelný nápis.
 

Slovenska planinska pot

Poslední dvoutisícovka na cestě

U Koči na Doliču jsme stáli před otázkou: jít k Triglavským jezerům přes vrchol Kanjavec, nebo ho obejít? Shledali jsme, že ještě máme síly a že si poslední dvoutisícový vrchol našeho pochodu nenecháme ujít. Slovenska planinska pot prochází větší částí Julských Alp a na pár skalnatých vrcholků vás ještě zavede, ale my si to zkrátíme, takže Julky projdeme jen za pět dnů.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Kanjavec (2569 m n.m.)
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Sestup ke Koči pri Triglavskih jezerih, kde je taky rušný provoz, ale i přesto nádherně.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Následující den jsme pokračovali přes krásnou planinu Viševnik a přes Črno jezero do Domu na Komni. Vydatně pršelo a místy jsme se doslova brodili bahnem.
 

Slovenska planinska pot
Slovenska planinska pot

Poslední túra v Julských Alpách, z Domu na Komni do Domu Zorka Jelinčiča na Črni prsti, vedla skoro celá po jižním hřebeni, který je takový zelený, docela i zaoblený a přátelský. Nejvyšší bod, do kterého jsme se dostali, byla Rodica s 1963 metry, takže pohoda, a nejnižší 1638, takže se jde vlastně skoro rovně!!!

Slovenska planinska pot

Dom Zorka Jelinčiča stojí opravdu na úplném vrcholu Črni prsti (1844 m n. m.), takže má odtamtud člověk parádní výhled na bouřku, a přitom se kdykoli může jít schovat. Dom byl mimořádný zejména svou obsluhou. V lokále hrála meditační hudba, oni chodili bosi nebo v barfootových botách, vařili veganské polívky, neustále se usmívali a doslova z nich tryskala pozitivní energie.

V příštím díle vás zavedeme z Črni prsti až do Ankaranu k moři, což ale neznamená, že hory končí – až do posledního dne se budeme pohybovat v tisíci metrech.

Cestu absolvovali: Eliška Kozáková a Michal Belina, prohlédněte si naši trasu SPP se zaznačenými kontrolními body. Přečtěte si také 1. díl - Jak jsme ušli 477 km přes slovinské Alpy

 

Text a foto: Eliška Kozáková, patyzdomu.cz

Kozáková Eliška
Eliška Kozáková

Miluju chození pěšky, hory, louky, krávy, ovečky, východy a západy slunce, obouvání pohorek ráno i jejich sundávání večer, teplý čaj, když je mi zima, a ledovou vodu, když praží slunce. Moc ráda si o tom všem píšu na patyzdomu.cz a s nostalgií si to pak po pár letech čtu. A miluju svého parťáka, díky kterému se dostanu výš a dál, a to nejen na horách.

 

Další outdoorové čtení

Chcete zažít parádní dobrodružství? Vydejte se na sněžnice. Stačí naše krásné české kopečky...
Hledáte tip na pěkné lezení nedaleko Prahy? Máme ho pro vás. Jaké lezení tam na vás čeká, se dozvíte ve článku...
S přítelem zakončila léto v okolí chaty Envers. Je to nejlépe dostupná lezecká oblast v masivu Mont Blanc.