Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Jak se trénuje na Arberland Ultratrail

Martin se připravuje na vysněný závod. Má pro vás tip na tréninkovou trasu.

Další týden pomalu utekl a v nohách mám zatím 33 km běhu a něco přes 20 na kole, což je málo. Na Arberland Ultratrail bych rád týdně nohám dopřál alespoň těch 50 kiláků běhu, aby si tělo zvyklo na větší zátěž. Terénní půlmaraton v Plasích se mi proto jevil jako ideální příprava.

Okolí Plzně

Zkouším oťuknout kamaráda Davida, který se dlouhému běhu obvykle nebrání. Za chvíli dorazí odpověď: počítej se mnou, trasa vypadá dobře. Na smluvené místo ve Štruncových sadech dorážím s malým zpožděním. Vybíháme směrem na Bolevecký rybník, cesta mezi poli je pohodová. V neděli odpoledne je slabý provoz a tak nám malý přeběh po silnici nekomplikují auta. Počasí není úplně letní, okolo rybníku není tolik lidí jako jindy. Míjíme Košinář, vypuštěný Senečák a podél železniční tratě stoupáme k Třemošné, kde není ani noha. Zde se navigace ujímá David, který má les na druhé straně silnice naběhaný. Po mostě překonáme obchvat Třemošné a opět si užíváme ticho a klid lesa. David nás nešetří a celou cestu pěkně stoupáme, místy vypadá cesta nekonečně. Běh po staré asfaltce je svižný, dosažený čas na kilometr není vůbec zlý. Na Sylvánu konečně krapet fouká, užíváme si táhlý seběh k ZOO, kde se naše cesty rozdělují. Dnes to sice nebylo náročné jako minulý týden na Šumavě, ale 25,7 km není špatných, z toho bylo asi 14 km jen stoupání.

Trasa běhu na Relive:   https://www.relive.cc/view/1120442055

Barokomaraton v Plasech

Střihnout si tři týdny předem nějaký pěkný, delší výživný závod není vůbec na škodu. Barokomaraton v Plasích je naprosto ideální testovací závod.

Pár dní před závodem prší, předpověď na sobotní závod slibuje teploty 11 až 14 stupňů, což klaplo. Vyzvednout číslo, pozdravit a pokecat s kamarády, kterých je zde hodně. Tento závod si vybudoval dobré jméno, krásná trasa, super organizace a zázemí. Za cenu, která vás nijak nesedře z kůže, jak tomu bývá v Čechách velmi často zvykem. U auta se převlékám do závodního, když kolem mě finišuje do cíle první závodník na trati 100 km, klobouk dolů.

Na kopci hraje dechovka

Na startu dělám chybu, stojím moc vzadu, masa lidí se sune děsně pomalu, kolečko borců kolem louky je opravdu dost pomalé, pole se natahuje. Kličkovat mezi lidmi moc nejde, u každé louže nebo bahýnka se to zastaví a lidi opatrně obcházejí. První stoupání znám z loňské desítky. Kdo přepálí začátek, bude mít v horní části problém běžet. Nejrychlejší cesta vede středem, od deště vymletým korytem. Doháním manko, předbíhám několik závodníků.

Spokojenost s tempem

Vrážné, kde je první občerstvovačka a také překvapení od pořadatelů. Hraje zde živá hudba. Sice je to nějaká dechovka, ale vytvoří to nádhernou kulisu s tím, jak místní fandí. Kousek opět do kopce a pak nádherný trail až do Mladotic. Jsem zhruba v polovině závodu. Další občerstvovačka a pak 5 km dlouhé táhlé stoupání. Daří se mi držet tempo kolem 5:20/km, nohy vůbec neprotestují, jedu jako lokomotiva wink.

Zase s muzikou

Žebnice jsou poslední vesnice na trase. Hraje zde opět kapela, pecku Y.M.C.A od Village People. Slyším ji s předstihem v seběhu, vyndavám kameru z kapsy a průběh vesnicí stíhám natočit. A je tu zase kopeček, poslední a krátký. Zde už to bude pohoda, trailem po louce, dva kiláky jen hezky z kopce. Terén je kamenitý a hodně podmáčený, tady ztrácím dobrou minutu.

Barokní louka před cílem

Cíl není daleko, něco přes 2 km lesní cestičkou. Ždímám z nohou vše, co tam zůstalo, daří se mi předběhnout několik závodníků, kteří přepálili tempo a poslední kilometry trpí. Největší zrada je na Baroku vždy před cílem. Musíte opět oběhnout celou louku jako na začátku. Kdo to nezná, hodně ho to zaskočí. Cílová brána je sice několik metrů před vámi, ale vy musíte uběhnout ještě skoro kilometr.

Konečně v cíli. Hodinky ukazují 2 hodiny, 5 minut a nějaká ta vteřina. Průměrné tempo 5:51/km. Cíl sice byl, dát to pod dvě hodiny, což nevyšlo, přesto mám ze závodu dobrý pocit. Nohy měly do kopců hodně sily a běžely, což je pro mě důležitější, než ztráta pár minut do vysněného času.

 

Text a foto: Martin Vitík, Rock Point Plzeň - Americká

Další outdoorové čtení

Spousty dvoutisícovek, řetězy natažené po strmých skalkách mnoha částmi hlavního masivu, adrenalinové přelezy...
Jak se běhá s bráchou…
Chtěli jsme si udělat prima sportovní den i malinko žízeň. Škoda fit půlmaraton v Plzni nám sedl...
0,-