Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím
Člen týmu Rock Point...

JAKUB CEJPEK – horolezec a fotograf

Člen týmu Rock Point


Jakub úzce spolupracuje s firmou Rock Point od roku 2012. Při svých výletech do hor nejen testuje vybavení, ale také výborně fotí. A jeho cestovatelské tempo a pestrost aktivit jsou opravdu vysoké.

Jakube, jakým outdoorovým aktivitám se věnuješ?
Věnuji se všemu trochu, takže by se dalo také říct, že vlastně ničemu pořádně. Všechny mé aktivity se ale točí kolem hor a snažím se, aby z toho vznikl zajímavý mix skalního lezení, skitouringu, cestování a starého dobrého alpinismu. Poslední jmenované mě asi naplňuje nejvíce. Rád si také zajdu zaběhat nebo se projet na kole, ale protože to dělám jen pro radost z pohybu a nikam si to neloguju, tak se to v dnešní době už asi ani nepočítá.

Pokud jde o horolezectví, zkus popsat, jakým disciplínám se věnuješ a v jaké míře?
Nemám moc trpělivosti (o tělesné konstituci ani nemluvě) pro nacvičování těžkých skalních výstupů, takže to doháním délkou. V uplynulých 5 letech jsme s mým lezeckým parťákem Vráťou přelezli i pár zajímavých linií dosahujících až 38 délek. Obecně mě tedy dost baví dlouhé túry, hřebenovky, VHT výstupy a snazší alpské severky. A občas rád zařadím klasický bezkyslíkový očistec při výstupu na pěti a šestitisícovky.

Podle čeho plánuješ cíle svých akcí?
Především podle počasí. Vytipovaných cílů je neustále nepřeberné množství, ale ty často překazí frontální systém, který zrovna hodlá navštívit celé Alpy. Hrátky s počasím, sněhovou podmínkou a lavinovým nebezpečím jsou prakticky každodenní "zábavou". Rozhodně sleduji meteorologické prognózy pečlivěji než denní zpravodajství. 

Kolik času Ti zabere publikační činnost?
To opravdu nedokážu říct, nijak to neeviduji. Některý týden netvořím nic, další napíšu 3 články do časáků, několik textů na web, připravuju promítání, fotky,  kalendář... Je to hodně nárazové a často ovlivněno tím, jak mě zrovna políbí múza.

Zkus popsat, jak probíhá recenze vybavení v Tvém podání?
Samozřejmě si nejdřív vytipuju nejmovitějšího výrobce a pak se domluvíme, kolik dostanu za to, když produkt vychválím do nebe! A teď zpět do reality. Testuju vybavení, které reálně využiju při aktivitách, se kterými mám zkušenosti. Proto nepíšu recenze na lezecké cepíny pro drytooling ani na rodinné stany se dvěma ložnicemi. Nepíšu od stolu s fotkami vybavení na louce s rozkvetlými pampeliškami, ale materiál vytáhnu do terénu, do hor, na skálu nebo i na druhý konec světa. Občas při tom dostane pěkně zabrat, ale aspoň se tak projeví jeho silné a slabé stránky. Ty mohou být dobrým podnětem pro další vývoj daného produktu. Když mi nějaký kus vybavení nesedne nebo se projeví jako nevhodně navržený, dám o tom vědět. Pokud se naopak v praxi osvědčí, rád ho pochválím. Mé recenze jsou velmi subjektivní a čistě praktické.    

 

Která místa Tě ve světě nejvíce zaujala a kam by ses chtěl ještě vrátit?
Dost jsem si oblíbil Jižní Ameriku, zřejmě jako důsledek mé první mimoevropské cesty na Huascarán v roce 2007, a proto jsem se tam vrátil ještě dvakrát, abych prozkoumal i další vysoké kopce And. Ještě pořád ale nedošlo na legendární Patagonii, takže bude v budoucnu zřejmě nezbytná další návštěva. Jasný je už také i návrat na Nový Zéland, o jehož krásách jistě netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Tam plánujeme strávit 3 měsíce na přelomu roku 2016/17.

Na podzim jsi byl v oblasti Kančenčengy v Himálaji, co Tě zaujalo víc, cesta do hor nebo až vlastní výstup na kopce?
Byrokratické peripetie v Káthmándú mě nijak neuchvátily, ale přesuny do hor bývají v takových zemích poměrně zajímavé (byť náročné). Vnitrostátní přelet s výhledem na hlavní hřeben Himálaje neměl chybu. Ta zábavná část ale samozřejmě začala až tím, když jsme všechny dopravní prostředky nechali za zády, nahodili batohy a stoupali údolími z 1000 m n. m. do bezmála šesti kilometrů. Vesničky v tomto odlehlém koutu Nepálu jsou malebné, lidé usměvaví a hory čarovně krásné. Bohužel zároveň i kruté a nepřístupné. Plánovaný výstup na Bokta Peak (6143 m) se nám tak kvůli kamenné lavině při výstupu do výškového tábora nevydařil, ale zase nebylo od věci vrátit se domů ve zdraví.

V čem tkví nejzásadnější rozdíl mezi pohybem v horách Himálaje, Jižní Ameriky a Alp?
Když odhlédneme od nadmořské výšky tak zřejmě největší rozdíl spočívá v nebezpečí v případě potenciální nehody. V Alpách si zavoláš vrtulník, a pokud to počasí dovolí, jsi za hodinu dole v údolí. Ve velehorách Asie nebo Jižní Ameriky většinou není mobilní signál a v pomoc po zavolání satelitním telefonem člověk spíše doufá, než aby s ní počítal. To se tedy bavíme o evropských Alpách, Jižní Alpy na Zélandu se řadí spíše do té druhé kategorie.

Představ nám svůj projekt 4000+?
Jedná se o dlouhodobý a velmi pozvolný plán vylézt na všech 82 alpských čtyřtisícovek. Vzhledem k tomu, že už nebudu nejrychlejší, komu se to podařilo (Ueli Steck vystoupil v roce 2015 na všech 82 vrcholů v 63 dnech a navíc se mezi nimi přesunoval pouze vlastní silou na kole a padáku), rozložím si to tak, abych měl ještě pár let co dělat. Aktuálně mám "odškrtnuto" 48 vrcholů a doufám, že letos, kromě těch čtyřech jarních, ještě pár přidám.

Tvoje nejoblíbenější kousky ve výbavě?
Určitě cepín. Především zásadním způsobem vylepšuje horolezeckou image a navíc se mu musí přiznat i jisté praktické využití. Mám také dost velkou slabost pro stany, protože umožňují přenocovat na velmi zajímavých místech a vytvářejí příjemné útočiště i v nehostinných podmínkách, kde by člověk jinak neměl šanci přečkat noc bez náležitého utrpení. Poslední dobou mě také dost baví lezecké batohy od Osprey, které jsou velmi dobře promyšlené, praktické a lehké. Kromě konkrétních modelů je ovšem klíčová i jejich barva. Především pak u ostatních, se kterými vyrážím do hor. Barevná kolekce na fotkách vypadá vždy výrazně lépe, než černá nebo lesnická zelená. To mi připomíná, že vůbec nejoblíbenější částí výbavy bude nakonec foťák. Bez něj jsem za posledních 10 let do hor nikdy nevyrazil. 

Jaké technologické vychytávky u outdoorového vybavení Tě v poslední době nejvíce zaujaly?
Líbí se mi obecně trend odlehčování vybavení, i když se to někdy logicky projeví na odolnosti a trvanlivosti. Čím méně kil na zádech člověk vláčí, tím je pohyb veselejší, rychlejší a bezpečnější. Z praktických doplňků mě pak velmi zaujala možnost čištění vody pomocí UV lampy, kterou lze opakovaně dobíjet z USB a nezanechává nejen bakterie, ale ani nežádoucí pachuť typickou pro čištění na bázi chloru. Pro dlouhodobý pobyt v rizikových oblastech je to věc k nezaplacení. 

Které části vybavení jsou pro Tebe nejdůležitější? 
Už ze skautu mám vštěpenou myšlenku, že zásadní jsou dobré boty. Batoh můžeš odložit, bundu často ani neoblečeš, ale pokud nechceš chodit bos, vyplatí se zainvestovat do pořádných pohorek. Pečlivý výběr většinou ovlivní, jestli si túru užiješ nebo protrpíš a jestli na vrchol vylezeš, nebo to budeš muset otočit, protože ti omrzají prsty a podrážka na skále drží jen silou vůle. K zahození není také pořádný spacák. Když člověk promrzne nebo přijde do stanu k smrti unavený, představuje kvalitní odpočinek spásu.   

Z cest přivážíš hezké fotky, zkus přiblížit co všechno z fotovýbavy bereš na výlet vždy a co a při jaké příležitosti navíc?
Snažím se fotovýbavu minimalizovat, ale na druhou stranu nerad ustupuji v kvalitě, protože mi záleží na tom, abych přivezl domů zajímavé a technicky zdařilé snímky. Když to umožňuje terén a obtížnost, beru fullframe zrcadlovku (Canon 5DMkIII) nebo bezzrcadlovku (Fujifilm X-T1), doplněné nejčastěji o širokoúhlý objektiv (17-40 mm) a někdy o světelný portrétní objektiv nebo rybí oko. Často si ale vystačím jen s jedním sklem, protože výměna objektivů v mrazu a obtížném terénu stejně nepřichází v úvahu. Do vícedélek pak většinou přibalím malý kompakt (Fujifilm X30), který se dá připnout na sedák, nepřekáží a je vždy po ruce. Klíčové je mít v zásobě vždy dostatek nabitých akumulátorů. Není nic nepříjemnějšího, než zažít úchvatný východ slunce na horském hřebeni a sledovat blikající červenou ikonu prázdné baterky. 

Kolik zabere fotomateriál místa a kolik váží?
Často šetřím gramy na vybavení, vybírám helmu co má 165 gramů a sedák co má 94 gramů a k tomu táhnu fullframe zrcadlovku, která má 1,5 kg. To je ale daň, kterou jsem rád ochoten zaplatit. Poslední dobou fotím čím dál víc s bezzrcadlovkami, které mi umožní dosáhnout stejné kvality obrazu při poloviční hmotnosti a objemu. V případě lyžování nebo obtížnějších lezeckých pasáží je to zásadní rozdíl!

Chystáš výpravu na Nový Zéland. Zkus přiblížit plány?
Návrat do "Země dlouhého bílého oblaku" znamená, že už nepůjde o tradiční "working holiday" scénář, ale rádi bychom se zaměřili pouze na hory a na obtížnější výstupy. Plány jsou velkorysé a jsme sami zvědavi, jaké nám tamější vrtkavé počasí dovolí jejich naplnění. Navíc jsme se rozhodli celou akci zpestřit netradičním pojetím a doplněním o další dimenzi dobrodružství..., ale to už nebudu prozrazovat a využiji jako nalákání na web expedice, kde se můžete dozvědět veškeré podrobnosti. Krátce po návratu můžu říct, že se nám poměrně dařilo, více informací na www.newzealandrover.cz a později na blogu Rock Pointu.

Vyptával se: Michal Bulička
foto: Jakub Cejpek

Člen týmu Rock Point


Jakub úzce spolupracuje s firmou Rock Point od roku 2012. Při svých výletech do hor nejen testuje vybavení, ale také výborně fotí. A jeho cestovatelské tempo a pestrost aktivit jsou opravdu vysoké.

Jakube, jakým outdoorovým aktivitám se věnuješ?
Věnuji se všemu trochu, takže by se dalo také říct, že vlastně ničemu pořádně. Všechny mé aktivity se ale točí kolem hor a snažím se, aby z toho vznikl zajímavý mix skalního lezení, skitouringu, cestování a starého dobrého alpinismu. Poslední jmenované mě asi naplňuje nejvíce. Rád si také zajdu zaběhat nebo se projet na kole, ale protože to dělám jen pro radost z pohybu a nikam si to neloguju, tak se to v dnešní době už asi ani nepočítá.

Pokud jde o horolezectví, zkus popsat, jakým disciplínám se věnuješ a v jaké míře?
Nemám moc trpělivosti (o tělesné konstituci ani nemluvě) pro nacvičování těžkých skalních výstupů, takže to doháním délkou. V uplynulých 5 letech jsme s mým lezeckým parťákem Vráťou přelezli i pár zajímavých linií dosahujících až 38 délek. Obecně mě tedy dost baví dlouhé túry, hřebenovky, VHT výstupy a snazší alpské severky. A občas rád zařadím klasický bezkyslíkový očistec při výstupu na pěti a šestitisícovky.

Podle čeho plánuješ cíle svých akcí?
Především podle počasí. Vytipovaných cílů je neustále nepřeberné množství, ale ty často překazí frontální systém, který zrovna hodlá navštívit celé Alpy. Hrátky s počasím, sněhovou podmínkou a lavinovým nebezpečím jsou prakticky každodenní "zábavou". Rozhodně sleduji meteorologické prognózy pečlivěji než denní zpravodajství. 

Kolik času Ti zabere publikační činnost?
To opravdu nedokážu říct, nijak to neeviduji. Některý týden netvořím nic, další napíšu 3 články do časáků, několik textů na web, připravuju promítání, fotky,  kalendář... Je to hodně nárazové a často ovlivněno tím, jak mě zrovna políbí múza.

Zkus popsat, jak probíhá recenze vybavení v Tvém podání?
Samozřejmě si nejdřív vytipuju nejmovitějšího výrobce a pak se domluvíme, kolik dostanu za to, když produkt vychválím do nebe! A teď zpět do reality. Testuju vybavení, které reálně využiju při aktivitách, se kterými mám zkušenosti. Proto nepíšu recenze na lezecké cepíny pro drytooling ani na rodinné stany se dvěma ložnicemi. Nepíšu od stolu s fotkami vybavení na louce s rozkvetlými pampeliškami, ale materiál vytáhnu do terénu, do hor, na skálu nebo i na druhý konec světa. Občas při tom dostane pěkně zabrat, ale aspoň se tak projeví jeho silné a slabé stránky. Ty mohou být dobrým podnětem pro další vývoj daného produktu. Když mi nějaký kus vybavení nesedne nebo se projeví jako nevhodně navržený, dám o tom vědět. Pokud se naopak v praxi osvědčí, rád ho pochválím. Mé recenze jsou velmi subjektivní a čistě praktické.    

 

Která místa Tě ve světě nejvíce zaujala a kam by ses chtěl ještě vrátit?
Dost jsem si oblíbil Jižní Ameriku, zřejmě jako důsledek mé první mimoevropské cesty na Huascarán v roce 2007, a proto jsem se tam vrátil ještě dvakrát, abych prozkoumal i další vysoké kopce And. Ještě pořád ale nedošlo na legendární Patagonii, takže bude v budoucnu zřejmě nezbytná další návštěva. Jasný je už také i návrat na Nový Zéland, o jehož krásách jistě netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Tam plánujeme strávit 3 měsíce na přelomu roku 2016/17.

Na podzim jsi byl v oblasti Kančenčengy v Himálaji, co Tě zaujalo víc, cesta do hor nebo až vlastní výstup na kopce?
Byrokratické peripetie v Káthmándú mě nijak neuchvátily, ale přesuny do hor bývají v takových zemích poměrně zajímavé (byť náročné). Vnitrostátní přelet s výhledem na hlavní hřeben Himálaje neměl chybu. Ta zábavná část ale samozřejmě začala až tím, když jsme všechny dopravní prostředky nechali za zády, nahodili batohy a stoupali údolími z 1000 m n. m. do bezmála šesti kilometrů. Vesničky v tomto odlehlém koutu Nepálu jsou malebné, lidé usměvaví a hory čarovně krásné. Bohužel zároveň i kruté a nepřístupné. Plánovaný výstup na Bokta Peak (6143 m) se nám tak kvůli kamenné lavině při výstupu do výškového tábora nevydařil, ale zase nebylo od věci vrátit se domů ve zdraví.

V čem tkví nejzásadnější rozdíl mezi pohybem v horách Himálaje, Jižní Ameriky a Alp?
Když odhlédneme od nadmořské výšky tak zřejmě největší rozdíl spočívá v nebezpečí v případě potenciální nehody. V Alpách si zavoláš vrtulník, a pokud to počasí dovolí, jsi za hodinu dole v údolí. Ve velehorách Asie nebo Jižní Ameriky většinou není mobilní signál a v pomoc po zavolání satelitním telefonem člověk spíše doufá, než aby s ní počítal. To se tedy bavíme o evropských Alpách, Jižní Alpy na Zélandu se řadí spíše do té druhé kategorie.

Představ nám svůj projekt 4000+?
Jedná se o dlouhodobý a velmi pozvolný plán vylézt na všech 82 alpských čtyřtisícovek. Vzhledem k tomu, že už nebudu nejrychlejší, komu se to podařilo (Ueli Steck vystoupil v roce 2015 na všech 82 vrcholů v 63 dnech a navíc se mezi nimi přesunoval pouze vlastní silou na kole a padáku), rozložím si to tak, abych měl ještě pár let co dělat. Aktuálně mám "odškrtnuto" 48 vrcholů a doufám, že letos, kromě těch čtyřech jarních, ještě pár přidám.

Tvoje nejoblíbenější kousky ve výbavě?
Určitě cepín. Především zásadním způsobem vylepšuje horolezeckou image a navíc se mu musí přiznat i jisté praktické využití. Mám také dost velkou slabost pro stany, protože umožňují přenocovat na velmi zajímavých místech a vytvářejí příjemné útočiště i v nehostinných podmínkách, kde by člověk jinak neměl šanci přečkat noc bez náležitého utrpení. Poslední dobou mě také dost baví lezecké batohy od Osprey, které jsou velmi dobře promyšlené, praktické a lehké. Kromě konkrétních modelů je ovšem klíčová i jejich barva. Především pak u ostatních, se kterými vyrážím do hor. Barevná kolekce na fotkách vypadá vždy výrazně lépe, než černá nebo lesnická zelená. To mi připomíná, že vůbec nejoblíbenější částí výbavy bude nakonec foťák. Bez něj jsem za posledních 10 let do hor nikdy nevyrazil. 

Jaké technologické vychytávky u outdoorového vybavení Tě v poslední době nejvíce zaujaly?
Líbí se mi obecně trend odlehčování vybavení, i když se to někdy logicky projeví na odolnosti a trvanlivosti. Čím méně kil na zádech člověk vláčí, tím je pohyb veselejší, rychlejší a bezpečnější. Z praktických doplňků mě pak velmi zaujala možnost čištění vody pomocí UV lampy, kterou lze opakovaně dobíjet z USB a nezanechává nejen bakterie, ale ani nežádoucí pachuť typickou pro čištění na bázi chloru. Pro dlouhodobý pobyt v rizikových oblastech je to věc k nezaplacení. 

Které části vybavení jsou pro Tebe nejdůležitější? 
Už ze skautu mám vštěpenou myšlenku, že zásadní jsou dobré boty. Batoh můžeš odložit, bundu často ani neoblečeš, ale pokud nechceš chodit bos, vyplatí se zainvestovat do pořádných pohorek. Pečlivý výběr většinou ovlivní, jestli si túru užiješ nebo protrpíš a jestli na vrchol vylezeš, nebo to budeš muset otočit, protože ti omrzají prsty a podrážka na skále drží jen silou vůle. K zahození není také pořádný spacák. Když člověk promrzne nebo přijde do stanu k smrti unavený, představuje kvalitní odpočinek spásu.   

Z cest přivážíš hezké fotky, zkus přiblížit co všechno z fotovýbavy bereš na výlet vždy a co a při jaké příležitosti navíc?
Snažím se fotovýbavu minimalizovat, ale na druhou stranu nerad ustupuji v kvalitě, protože mi záleží na tom, abych přivezl domů zajímavé a technicky zdařilé snímky. Když to umožňuje terén a obtížnost, beru fullframe zrcadlovku (Canon 5DMkIII) nebo bezzrcadlovku (Fujifilm X-T1), doplněné nejčastěji o širokoúhlý objektiv (17-40 mm) a někdy o světelný portrétní objektiv nebo rybí oko. Často si ale vystačím jen s jedním sklem, protože výměna objektivů v mrazu a obtížném terénu stejně nepřichází v úvahu. Do vícedélek pak většinou přibalím malý kompakt (Fujifilm X30), který se dá připnout na sedák, nepřekáží a je vždy po ruce. Klíčové je mít v zásobě vždy dostatek nabitých akumulátorů. Není nic nepříjemnějšího, než zažít úchvatný východ slunce na horském hřebeni a sledovat blikající červenou ikonu prázdné baterky. 

Kolik zabere fotomateriál místa a kolik váží?
Často šetřím gramy na vybavení, vybírám helmu co má 165 gramů a sedák co má 94 gramů a k tomu táhnu fullframe zrcadlovku, která má 1,5 kg. To je ale daň, kterou jsem rád ochoten zaplatit. Poslední dobou fotím čím dál víc s bezzrcadlovkami, které mi umožní dosáhnout stejné kvality obrazu při poloviční hmotnosti a objemu. V případě lyžování nebo obtížnějších lezeckých pasáží je to zásadní rozdíl!

Chystáš výpravu na Nový Zéland. Zkus přiblížit plány?
Návrat do "Země dlouhého bílého oblaku" znamená, že už nepůjde o tradiční "working holiday" scénář, ale rádi bychom se zaměřili pouze na hory a na obtížnější výstupy. Plány jsou velkorysé a jsme sami zvědavi, jaké nám tamější vrtkavé počasí dovolí jejich naplnění. Navíc jsme se rozhodli celou akci zpestřit netradičním pojetím a doplněním o další dimenzi dobrodružství..., ale to už nebudu prozrazovat a využiji jako nalákání na web expedice, kde se můžete dozvědět veškeré podrobnosti. Krátce po návratu můžu říct, že se nám poměrně dařilo, více informací na www.newzealandrover.cz a později na blogu Rock Pointu.

Vyptával se: Michal Bulička
foto: Jakub Cejpek

Další outdoorové čtení

Tentokrát do Nepálu. Tam jsem sice již byl, ale trek kolem Manáslu jsem ještě neabsolvoval.

Tip na dvoudenní rodinný výlet v Jeseníkách

Běháte tak trochu? Já taky. Váháte, zda dáte Horskou výzvu? Dejte. Já zkusila tu šumavskou a napsala zážitky ze závodu...
0,-