Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Na Špicberky! Tam, kde je všechno nejsevernější

Devítičlenná výprava Expedičního klubu míří na Špicberky, do nejseverněji obydlených končin. Šéfem výpravy je ostřílený dobrodruh Martin Ksandr, který nám přiblížil podrobnosti k akci…

Letíte na nejsevernější, běžnými linkami dostupné letiště na světě a odtud po svých do Pyramidenu, jedné z nejsevernějších osad na světě…

Je to tak. Pyramiden mě lákal již delší dobu. Na Špicberkách jsem byl již 2x, ale vždy v létě a to je velmi obtížné tam dojít pěšky. Museli by se přejít 2 několikakilometrové rozpraskané ledovce. V zimě je to schůdnější. Přechází se zamrzlé fjordy, takže se vyhneme ledovci.

Foto: Jakub Nosek

Jakým způsobem se budete pohybovat, jak dlouhá trasa bude, co výškový profil?

Půjdeme na speciálně upravených lyžích od značky SPORTEN, je to něco mezi backcountry běžkami a sněžnicemi. Sám jsem zvědavý, jak to na nich půjde. Dva členové týmu půjdou na skialpech. Trasa má asi 150 km, ale není nijak kopcovitá. Budeme se pohybovat uprostřed širokých údolí. Je to jednak proto, že je to nejsnazší cesta, ale také kvůli ledním medvědům, jelikož potřebujeme dobrý rozhled na všechny strany.

Foto: Jakub Nosek

Jaké vybavení budete potřebovat? Teleskopické hole, mačky, cepín?

Myslím, že nejzajímavější složkou výbavy jsou polárnické saně - pulky. Každý si potáhneme svoje. Nebudou nějak extrémně těžké, třeba 30 kg, ale do téhle krajiny tento způsob transportu patří. Je to taková severská romantika. Dokonce nám troje saně půjčují BaikalBois, kluci, kteří nedávno přešli Bajkal. Takže jejich saně, už mají zatěžkávací test za sebou.

Dále budeme potřebovat klasické věci na treky + dobré boty a oblečení, protože tam může být pěkná kosa!

Foto: Jakub Nosek

Míříte z jihu na sever. Jak jsi zajistil one way ticket na cestu zpět do civilizace?

Jsme domluveni s místní lodní společností, že nás vyzvedne ze zamrzlého fjordu. Budeme mít satelitní telefon a vysílačku na jejich frekvenci, takže se budeme postupně domlouvat, kde dojde k vyzvednutí. V případě, že by loď nebyla schopna přijet až k ledu, vyšlou pro nás malé motorové čluny „zodiaky“, které má každá loď při sobě. No a kdyby bylo nejhůře, tak do doplaveme. Neee, je tam ještě možnost zavolání sněžných skútrů.

Foto: Jakub Nosek

Bude těžké překonat nějaká klíčová místa, alespoň podle plánu?

Technicky by neměl nikde nastat problém. Pokud bude ovšem kvalitní led. Ze satelitních snímků to ale vypadá, že je dobrá zima. Technicky nejnáročnější bude výstup na horu Pyramiden, která bude za odměnu po týdenním pochodu. V létě se kluci třeba sekli na široké rozvodněné řece, která nešla přebrodit. To ale v zimě nehrozí.

Foto: Jakub Nosek

Příprava jídla a pití v polárních oblastech má svá specifika. Co budete konzumovat a jaká zátěž připadne na jednoho?

My to máme spíše jako polární dovolenou. Trek není zas tak dlouhý, takže nijak extrémně neřešíme váhu. Dopřejeme si tedy dostatek jídla. Samozřejmě nejlepší jídlo v těchto podmínkách je to, které se nemusí vařit, ale pouze se zalije horkou vodou. Ve velkém chladu je vaření náročné, jak na palivo, tak na přípravu. Plánujeme vařit dvakrát denně. Na snídani kaši se sušeným ovocem. Rovněž si ráno zalijeme horkou vodou jídlo na oběd do termosky. Za 2-3 hodiny se takhle „uvaří“ rýže nebo Travellunch a jíte pěkně teplé jídlo. Večer zase něco dehydratovaného, takové ty spešl jídla, co se samozřejmě prodávají i v Rock Pointu.

Foto: Jakub Nosek

Lední medvědi se stahují na jih, jste připraveni na setkání s nimi? Plánujete noční hlídky?

Lední medvědi jsou největším tématem výpravy. Pro někoho lákadlem, pro někoho strašákem. Pro mě velkou odpovědností, aby obě strany bez vzájemné šarvátky dokončily výpravu. Na jaře se na naší trase objevují medvědi běžně. Naše minulá výprava viděla hned čtyři. Teď mám zprávy, že se medvědi budou v okolí pohybovat. Při dodržení základních pravidel by ale mělo být vše bezpečné, jak pro nás, tak pro medvěda.

Budeme mít s sebou dvě pušky a světlice a nebudeme se spoléhat na elektrický ohradník, ale budeme držet noční hlídky, jako na táboře. Budeme sice stát venku v noci až ve dvacetistupňovém mrazu, což má ale jednu výhodu - žádná hlídka neusne.

Foto: Jakub Nosek

Jaké je spojení s civilizací pro případ nějakých problémů, přece jen budete 1200 km od severního pólu.

Špicberky jsou pro dobrodruhy celkem přívětivé. U osad je mobilní signál, a jelikož patří Norsku, tak cena volání je jak v ČR. Můžete tedy volat z mobilu jako z vysílačky. Kromě toho budeme mít satelitní zařízení Garmin Inreach Explorer a rovněž dlouhovlnnou vysílačku, která se používá na lodích. Pokud by tedy nastala krizovka, věřím, že se v pořádku dovoláme potřebným lidem.

Martin Ksandr


Ptal se: Michal Bulička
Foto: Jakub Nosek

Martin KsandrMARTIN KSANDR
Martin je jedním z tahounů brněnského Expedition Clubu, kterého s Rock Pointem na jeho expedicích pravidelně podporujeme. Zdolal nejvyšší horu Afghánistánu, Noshaq 7492 m,  vylezl osmitisícovku Manásulu - za tento výstup dostal ocenění ČHS "Talent roku - výstupy nad 6000m", podnikl prvovýstup na pákistánsky vrchol Sugulu Peak, nebo vrcholy v tádžickém Pamíru - Pik Korženěvské, Pik Moskevské Olympiády, Pik Vorobiev.

Martin by vám také dlouze dokázal vykládat o přechodu zamrzlého jezera Inari za severním polárním kruhem, o Elbrusu, o Ladakhu, o Peru, Bolívii, Thajsku, Indonésii, Kambodži, Maroku, Gruzii, Jordánsku, Arménii, Náhorním Karabachu, Rusku, Ugandě, Ománu a pokračovat v tom do nekonečna.

Další outdoorové čtení

Začít s běháním po čtyřicítce? To nás zaujalo a zeptali jsme se Romana Chládka, ultratrailového běžce a věrného Rock Point zákazníka, na pár všetečných otázek.
Průběh 240km závodu očima ultratrailového běžce...
Jak to vypadá, když se školíme přímo v terénu...