Polárník Miroslav Jakeš vypráví o svých cestách - 3. díl

O severním pólu

19x na severním pólu, to už je téma na outdoorový román. Jaké je setkání s ledním medvědem a jak se chránit proti větru a omrzlinám? O bohaté zkušenosti se s vámi podělí polárník Miroslav Jakeš, tohle téma je opravdu nevšední, takže čtěte…

Cesta na severní pól

Úctyhodných 19 výprav jsi podnikl na severní pól. Byl tam vůbec někdo vícekrát?

Z Čechů určitě nikdo. Dvakrát šel se mnou na pól Vašek Sůra. Co se týče polárních průvodců tak určitě ano. Jako jeden z nich, můj kamarád ruský polárník Viktor Bojarský, pro kterého pracuji od roku 2004 jako průvodce. Je však nutné rozlišit jakou formou se na pól dostanete, zda vrtulníkem bez jakékoliv fyzické zátěže, s podporou psího spřežení nebo pěšky na lyžích.
 

Co se týče mě, z 19 dosažení pólu, jsem jednou letěl jako doprovod čínské televize, která tam natáčela film. Všechny ostatní byly uskutečněny na lyžích, a to v různých variantách a délkách pochodů. Do tohoto počtu nepočítám i to, že jsem mnohokrát pólu dosáhl nadvakrát, neboť když výprava dojde na severní pól, musí často delší dobu třeba i den čekat než přiletí vrtulník. Během této doby tak odplujeme i několik kilometrů od pólu a pak vrtulník buď vezme skupinu přímo z místa kam skupina odriftovala anebo musí skupina znovu dojít na pól. V dubnu 2019 půjdu na pól po dvacáté.

Na severním pólu

Co je na akci „Severní pól“ nejtěžší? Jaká má specifika? Je potřeba nějaké speciální vybavení?

Nejtěžší je to, že se jde po zamrzlém oceánu, jehož stav se vlivem driftu (pohybu ledu) a dalších okolností neustále mění. Led se láme, vznikají vodní kanály a plochy. Nebo na sebe ledy narážejí a tlakem na sebe vytvářejí lední bariéry, takzvané torosy. Okolní krajina se neustále mění. Ráno může být zcela jiná, než když jde člověk spát. Rovněž v noci může začít pod stanem praskat led.

Trasu nelze předem naplánovat a člověk musí být neustále ve střehu při přecházení zamrzlých ploch, kde hrozí proboření, před setkáním s ledními medvědy a při navigaci k severnímu pólu. Mám srovnání z pochodů po ledovcích a v jiných terénech a tak považuji pochod k severnímu pólu za nejnáročnější, a to i ve srovnání s pochody na jižní pól, i když jsem tam ještě nikdy nešel. Na rozdíl od Antarktidy může být cesta dost klikatá. Navigace k Severnímu pólu je náročnější.

Vodní překážka na cestě k severnímu pólu

Předpokládám, že nejvíce nepřátelským živlem na drsném severu je vítr. Jak se proti němu chráníš?

Ano, vítr bývá často nepříjemný. I velký mráz se dá poměrně dobře snášet, ale začne-li foukat, je to hned znát. Proti omrznutí je třeba chránit tři části těla, prsty na nohou a rukou a obličej. Nejnebezpečnější je omrznutí prstů na nohou. Nebezpečí je v tom, že omrznou, aniž o tom člověk ví. 

Prstýnky

Když začnou omrzat prsty na rukou, dá se s tím hned v počátcích něco dělat. Nepříjemný je vítr, který fouká do tváře. Proto je třeba mít několik kukel a brýle a celou tvář udržovat zakrytou. Na ruce platí ve velkých mrazech jedině palčáky. Prstové rukavice jsou jen do mírných mrazů. Před cestou na severní pól, při kontrole vybavení, které si turisté přivezou, chci vidět jako první rukavice. Polární boty dostanou od pořadatele. Boty jsou základem, neboť nejsou-li nohy v teple je zima i po těle.

Cesta na severní pól

Zřejmě ses už potkal s ledním medvědem, jaké to je?

Mé první setkání bylo s medvědicí a medvíďátkem. Naštěstí byli ještě daleko a mně si nevšímali. K přímému napadení ještě nedošlo. Pokaždé jsme se vyhnuli, nebo medvěd přišel blíže a pak odešel. Jednou jsem si nebyl jistý a zaplašil jsem ho výstřelem do vzduchu. Pokud medvěd je nažraný, není překvapený a má možnost úniku jde si ve většině svoji cestou. Snažím předcházet setkání s ním tak, že jdu, abychom se včas viděli.

S puškou Mauser na severním pólu

Medvěd je velmi zvědavý a tak je třeba dávat pozor při stanování během noci, kdy ho může přilákat pach jídla apod. Při volbě místa jdu co možná nejdál od pobřeží a do hor. Postavit stan přímo na mořském ledu je veliké riziko, neboť medvěd na moři vyhledává tuleně, což je jeho hlavní potrava. Kolem stanu by se měla správně postavit ohrádka s petardami. U hlavy mám pak připravený revolver, další petardy a spray. Několikrát jsem i spal na Špicberkách mezi psí smečkou, která mě chránila. Jednou prošel medvěd v těsné blízkosti.

V příštím dílu se dozvíte o vybavení…

Více Miroslavu Jakešovi a jeho výpravách »

 

---

 

• 1. díl - O výpravách do opuštěných krajů
• 2. díl - O sólových akcích, velehorách a projektu "Tři póly a sedm vrcholů"
• 3. díl - O severním pólu
• 4. díl - O vybavení v polárních končinách
   

---