Rodinná Horská výzva

Tři týdny od závodu v Krušných horách utekly jako voda a byl na řadě závod na Šumavě. Šumava je naše srdeční záležitost i proto, že byla loni naší první Horskou výzvou. Zdenda byl tak nadšený z předchozího závodu, že chtěl startovat s námi. Vyrazili jsme proto do Železné Rudy všichni tři.

Šumava nás přivítala příjemným počasím. Zatímco do cíle už dobíhali první longaři, my jsme se chystali na start. Shlédli jsme start halfařů, pozdravili se s kamarády a známými a nachystali se na naši rodinnou výzvu (18 km).

První interview...

Po loňské zkušenosti jsme již věděli, že trasa na Šumavě je opravdu náročná. Na rozdíl od Krušných hor se celou první polovinu stoupá na Pancíř a poté klesá zpět do Železné Rudy s již legendárním stoupáním k transformátoru, což je náročné hlavně na psychiku.

Natěšení se stavíme na chvost startovního pole. Připravujeme hole a pomalu se zvyšuje nejen naše tepovka, ale i hudba a psí štěkot. Po startu vybíháme pomalu. Probíháme městem a přecházíme do chůze, protože nás čeká úvodní prudké stoupání po křížové cestě. Zdenda nasazuje ostré tempo a předcházíme několik závodníků. Maminu necháváme kousek za námi, ale víme, že při seběhu nás zase dožene.

Stoupání na Pancíř je proloženo několika kratšími seběhy a krajina se tak stále vlní. Držíme slušné tempo a po cestě na Pancíř se povzbuzujeme. Občerstvovačka pro nás znamená, že to nejtěžší převýšení je za námi. Rychle pípnout mezičas, napít se, dát si banán, Zdenda se těší na koláček a pokračujeme dál.

Trasa vede z 90 % po lesních cestách, loukách a pěšinách

Seběh pancířské sjezdovky je náročný a po loňské zkušenosti s křečema, volíme opatrné tempo. Pod sjezdovkou čeká Bystrouš a posílá halfaře a shortaře správným směrem. Už se bohužel stává smutným zvykem, že značení je odstraněné, šipky otočené.

Následuje mírné klesání až na Weissovu louku a dále přes ní na Špičák. Běžíme skoro celou cestu. Zdenda se drží, ale dole je už poznat, že mu náročná trasa vzala dost sil. Trocha vody a energy tyčka pomáhá. Procházíme Špičák, přes potok pod viadukt a opět do lesa. Je tu další stoupání. Zdenda ožívá a opět zrychluje, zato mamina do kopce protestuje a ožívá až směrem z kopce. Následuje moc hezký úsek lesem nad tratí.

Louku, na jejímž konci je pověstný transformátor, proklíná hodně běžců. Louka vypadá, že je rovná, ale zdání klame. Mírné stoupání v měkké trávě je vyčerpávající. Zdendovi cesta do kopců vyhovuje, maminu zase tak trochu odrovnává.  Po tomto úseku nás čeká závěrečný seběh až do cíle. Na okraji Železné Rudy kontroluji čas. Ještě to můžeme stihnout pod tři hodiny. To Zdendu nakopne k závěrečnému finiši, že mu vůbec nestačíme. Díky tomu však limit zvládáme a dobíháme těsně pod tři hodiny.

Šumavská Horská výzva nás skutečně prověřila. Už se těšíme do Krkonoš, které budou naším letos posledním závodem ze seriálu Horské výzvy.   
 

Text a foto: Zdeněk Votava