Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Tomáš Bystřický hodnotí sezónu 2017

Multisportovec a reprezentační horský běžec Tomáš Bystřický se výrazně podílel na úpravě tras Rock Point Horské výzvy v Krušných Horách a na Šumavě, vyléčil nepříjemné zranění nohy, zvládl ultramaraton na kanárské La Palmě, organizuje trailrunningové kempy a je tváří Rock Pointu a Dynafitu.

Jak to všechno zvládá, vysvětluje v následujícím rozhovoru.

Tomáš Bystřický při závodě Transvulcania 2017

Po vyléčení zranění určitě hledíš optimisticky do budoucna. Je už noha stoprocentně v pořádku?
Asi nemůžu říct, že na sto procent, ale po dvou letech otravné bolesti už o tom skoro nevím. Podle rentgenu tam ale zůstala trvalá změna.

Zkus stručně popsat výčet tvých aktivit, které se netýkají jenom běhu, ale i biatlonu, triatlonu atd. Co děláš a na jaké úrovni?
Můj první sport byl letní biatlon, tedy běh a střelba, tomu už se věnuji přes 17 let, krátce dělám i ten zimní a posledních sedm let vedu s mamkou biatlonový klub u Plzně. Takže můj čas věnuji trénování dětí a to přináší nejen dobrý pocit, ale loni dokonce vůbec první zimní medaili z MČR pro náš klub.

Triatlon je pro mě jen zábava a zpestření, chodím pouze na malé akce v okolí, kam můžu dojet na kole a závod je do dvou hodin hotový. Snažím se pravidelně plavat, takže ve vodě vyloženě nepropadám. Když jedu triatlon, tak závodím naplno, protože ho beru jako krátký intenzivní trénink. Stejně tak když běžím závod v letním biatlonu, to je pak něco jako intervalový trénink. V zimě nezávodím, protože objíždím tréninky a závody s dětmi z oddílu.

Tomáš Bystřický na Kanárských ostrovech 2017

Letos ses pořádně obul do zásadního vylepšení tras Rock Point Horské výzvy v horách, ke kterým máš vztah. Jak moc to bylo náročné, čím tě to obohatilo a co tě nejvíc překvapilo? Krušné hory i Šumava se podle reakcí účastníků vydařily.
Nejvíc mě překvapila místa, která jsem sám neznal a lidi je pak dost ocenili. To že jsem neznal všechny cesty, kudy jsem trasy vedl, byl sice trochu risk, ale vyplatil se. Ohlas na nové trasy byl nad očekávání dobrý a těmto konkrétním závodům ze seriálu to opravdu dost pomohlo.

Myslím, že i zbytek Rock Point Horské výzvy by to mohlo nakopnout. Pro mě to bylo sice trochu práce, ale samozřejmě takové, jaká mě baví. Hodně jsem si pak užíval ty závodní dny s běžci, kteří se vraceli do cíle nadšení a domů s intenzivním zážitkem ze Šumavy a Krušných hor.

Tomáš Bystřický při závodě Rock Point Horská výzva Krušné Hory 2017, kde sám připravoval trasy

Plánuješ se zapojit do Rock Point Horské výzvy i v budoucnu, vidíš ještě další prostor k vylepšování závodu?
Na trasách, které jsem dělal já, se až po závodu ukázala místa, která by šla vylepšit nebo udělat jinak. Takže pokud bude vedení závodu chtít, rád se do toho znovu zapojím. Letos Výzva hodně zvedla úroveň, ale myslím, že jsou tam ještě detaily na vylepšení.

V zimě jsi do přípravy zařadil i pohyb na skialpových lyžích. Jak se to odrazilo na výkonnosti?
Skialpy jsou pro mě hlavně novým způsobem tréninku a příjemná změna v zaběhnutých kolejích. Lyže s pásy ani běžky zcela nenahradí běh, takže pro běžce, který se speciálně připravuje na přesné výsledky v závodech, moc k užitku nejsou. Ale pro nás, co běháme po kopcích, je to velice kvalitní silový trénink a pro mě hlavně hodně zábavný, protože jsem z kopce na sněhu nejezdil už několik let.

Chodit nahoru černou sjezdovku nebo podobně prudké kopce sice bolí, ale třeba na Transvulcanii jsem z toho určitě těžil. Další výhodou stoupacích pásů je, že jsem mohl po kopci šlapat, kudy mě napadlo, a užívat si klid zimních hor. Každý trénink jsem zažíval něco nového, takže se hodně těším i na následující zimu.

Tomáš Bystřický - skialp

V květnu jsi vyrazil na Kanárské ostrovy. Hornatá La Palma hostila ultramaratón Transvulcania (74 km, převýšení 4 500 m). Jak s odstupem hodnotíš tuto závodnickou zkušenost?
Jako velkou zkušenost. Závod nedopadl nejhůř, ale rozhodně ne podle mých představ. Byl to pro mě zase nový druh závodu, i když už jsem běžel i delší. Od podzimu snad nebyl den, kdy bych o něm nepřemýšlel. I díky tomu mě hodně bavil trénink a právě oproti posledním dvěma rokům byl o poznání tvrdší, ale zkrátka jen takový, jaký na něj vycházel čas.

Závod se pro mě změnil v utrpení po zhruba pěti hodinách na nejvyšším bodu trasy ve výšce 2 450 m n. m. V tu dobu jsem měl nastoupáno asi čtyři tisíce metrů a vypadalo to na slušný čas. Evidentně jsem ale do té doby málo jedl a v seběhu k oceánu jsem úplně zvadnul.  Nohy, břicho, hlava, všechno vyplo a jen díky podpoře přítelkyně, kamarádů, vody a cukrů na pláži, jsem pak dokončil posledních 400 m stoupání. Ohromná zkušenost.

Tomáš Bystřický při závodě Transvulcania 2017

Ve spolupráci s Rock Pointem pořádáš trailrunningové kempy.
Rock Point začíná nabízet i pro běžce hodně slušný servis. Třeba u nás v Plzni je to obchod s největším výběrem pořádného běžeckého vybavení, takže kempy jsou dalším rozšířením nabídky. Kemp nebude soustředění, takže nebudeme dřít na krev, pokud si o to někdo neřekne.

Co se na kempu účastníci dozvědí, naučí, vyzkoušejí?
Rozhodně si oběhneme pár hezkých míst, probereme techniku, ale taky si ukážeme rychlejší trénink. Navíc s sebou budu mít dost fotek a videí ze závodů ve skyrunningu, takže můžeme probrat všechny zážitky. Účastníkům bývá kromě mě k dispozici také atletický trenér Honza Krabec.

Co bys poradil těm, kteří se nemohou odhodlat z různých důvodů k pravidelnému běhání. Třeba kvůli nadváze, věku, posměškům okolí apod.?
Určitě záleží na tom, který z důvodů stojí v cestě. Pak je důležité uvědomit si opravdový důvod, proč vlastně běháme. Pokud máme skutečnou motivaci, máloco nás pak dokáže zastavit. Posměšky? Ostuda? To opravdu nestojí za řeč. Poradil bych začít u sebe, hledět vpřed a neohlížet se okolo.

Tomáš Bystřický na Trailrunning Campu pro zaměstnance Rock Point

O prázdninách jsi vyrazil na otevřené mistrovství Německa v letním biatlonu. Jak to dopadlo? Děláš biatlon vážně? Máš možnost trénovat pravidelně střelbu? Nebo je to jen nárazově doplňkový hobby sport?
Nejen mistrovství Německa, ale letos se mi ve štafetě s Pavlou Schornou podařilo vyhrát i mistrovství světa. V téhle sezóně mi tedy zbývá už jen to české. Biatlonem jsem strávil už hodně času jako závodník, trenér nebo i rozhodčí.

Byl jsem na střelnici při MS 2013 v Novém Městě na Moravě a všech ostatních SP na tomto stadionu. Takže biatlon je součástí mého života, ale už ne závodně, startuji teď už jen občas a spíš ze zkušenosti. Trénovat střelbu už nemám čas, resp. pokud by se naskytla nějaká významná akce, jako bylo letos MS, tak si ho udělám.

Sezóna 2017 pomalu spěje k závěru. Jaké máš další sportovní plány a sny?
Letos jsem chtěl udělat změnu a vybral jsem nové závody, které jsem dosud neznal. Hlavní cíl sezóny mám za sebou. Tím byla Transvulcania na La Palmě.  Tím druhým, o něco menším, byl závod v německé části Šumavy Arberland Ultratrail koncem září. Závod měřil 60 kilometrů a vedl typickým šumavským terénem přes vrchol Javoru. Ten jsem si vybral právě kvůli té přírodě a zajímavé konkurenci. Doběhl jsem na 4. místě, což je můj nejlepší výsledek za hranicemi.

Tomáš Bystřický při závodě Arberland Ultra Trail 2017

V poslední době hodně cestuji a trénuji, kde a jak se dá. Někdy ve městě, v lese, v Čechách, v zahraničí, na kopcích v dolinách a i do práce se dá běžet nebo jet na kole. Zásadní sportovní cíl mám ale i v trenérství, a to nejlépe obhájení medaile z dětského biatlonového MČR.   
 

Tomáš Bystřický
Tomáš Bystřický
Tomáš Bystřický

 

Rozhovor s Tomášem Bystřickým vedl a ptal se: Michal Bulička

Další outdoorové čtení

Díl 1. – 55letý veterán na 3měsíční misi...
Po mém červencovém řádění v Dolomitech mě koncem srpna čekala další výzva, další splněný sen - výstup na Matterhorn.
Expedice na objektivně nejnebezpečnější Annapurnu v roce 2012 byla pro mě přelomová. Proč?
0,-