Trek přes Dolomity se Salewou

4 dny, 14 lidí, 57 kilometrů, 3.700 výškových metrů

Po čtyři měsíce mohli zákazníci Rock Pointu soutěžit o čtyřdenní trek v italských Dolomitech. Stačilo málo – koupit produkt Salewa, být členem věrnostního klubu Rock Point Zóna a správně odpovědět na soutěžní otázku. Dlouho připravovaná akce, jíž dali organizátoři název Rock Point Salewa Mountain Experience, vyvrcholila začátkem října. Tři výherci, spolu se zástupci obou společností a médií, odjeli za společným zážitkem.

Splněný sen

Přišlo to jako blesk z čistého nebe, nebojím se říct splněný sen, když mi začátkem září přišla zpráva o mé účasti. Rozeběhl se kolotoč plánování, organizování. Až jsme se konečně první říjnový týden, vybaveni skvělými věcmi od Salewy, vydali na cestu za společným zážitkem. Všichni plní očekávání, co tato akce přinese. Věcí, které se mohly pokazit, bylo víc než dost a všem hlavou probíhala spousta otázek. Sedne si parta téměř neznámých lidí? Vyjde počasí?

Impozantní sídlo

Brzo ráno jsme od plzeňského sídla Rock Pointu vyrazili vstříc cestě do italského Bolzana. Před impozantní prosklenou budovou, v níž jihotyrolská Salewa sídlí, jsme stanuli krátce po poledni. Zde jsme se setkali se zástupci Salewy a rovněž s našimi horskými vůdci – Hannesem a Kurtem.

Příjemný oběd v restauraci Bivac byl první výraznější příležitostí k bližšímu seznámení s ostatními účastníky. Po obědě jsme se společně vydali na prohlídku sídla. Architektonický skvost, který v sobě nese symbol Dolomit a siluety sedícího orla, který je zároveň znakem Salewy, byl dokončen v roce 2011. Jeho součástí je mj. školka pro děti zaměstnanců či vlastní solární elektrárna.

Setkání s majitelem Salewy

Před odjezdem do vesničky Niederdorf, kde naše horské dobrodružství začínalo, jsme ještě převzali nezbytné vybavení na ferraty. Příjemným zpestřením bylo setkání se sympatickým Heinerem Oberrauchem, majitelem společnosti OberAlp, pod níž Salewa spolu s Dynafitem a dalšími značkami spadá. Na cestu na salaš Putzalm, ležící ve výšce 1.743m, jsme se vydali pozdě odpoledne. Stany jsme stavěli již za svitu čelovek. Jihotyrolské knedlíky, trhanec, příjemný majitel salaše, smích i místní bylinné likéry byly příjemnou předzvěstí následujících dní.

Z Putzalmu přes Sarlkofel až na Plätzwiese

Probudili jsme se do krásného rána. Do štítů okolních vrcholů se svými paprsky pomalu opíralo sluníčko, které nás přímo vyzývalo k rychlému dobalení a odchodu. Čím výše jsme stoupali, tím krásnější pohledy se nám naskýtaly. Od vrcholového kříže na 2.378 metrů vysokém Sarlkofelu bylo vidět zasněžené vrcholky rakouských velehor. Cesta dále na Plätzwiese byla jako horská dráha. Chvilku nahoru, pak zase dolů. Vedla krajinou nejrůznějšího rázu – zelené louky, na nichž se pásli koně, suťovitá pole, skalnaté výběžky. To vše lemovaly stromy hrající podzimními barvami.

K chatě Plätzwiese, ležící ve výšce 2.000 metrů, jsme dorazili plni dojmů. Chvilka odpočinku, vstřebání posledních slunečních paprsků, postavit stany a vzhůru na večeři. Skvělé těstoviny spolu s chutným gulášem jen dokreslovaly výbornou náladu, která panovala i tento večer.  Úplněk, za jehož svitu jsme uléhali do stanů, vystřídalo v pozdních nočních hodinách bušení dešťových kapek.

Přes Strudelkopf pod Tre Cime

Po nočním dešti nás znovu čekalo slunečné ráno a my se vydali na nejnáročnější část našeho vysokohorského putování. V době první světové války probíhaly v Dolomitech vojenské operace. Historie v podobě tunelů či pozůstatků bunkrů je zde na mnoha místech patrná dodnes. I kříž na vrcholu Strudelkopf (2.307m) váže svou historii k válečnému období. Jak jsem se dozvěděla od Hannese, přezdívá se mu „Kříž navrátilců“ a každoročně se k němu koná vzpomínková pouť.

S ohromujícími pohledy na masiv Tofany, Monte Cristalla a dalších jsme se vydali k postupnému sestupu do údolí (Höhlenstein), na jehož konci se před námi otevřel pohled na majestátný symbol Dolomit – Tre Cime di Lavaredo. Chvilku jsme se zastavili, abychom si s výhledem na tyto úchvatné věže vychutnali jídlo, které nám na cestu přibalila společnost Adventure Menu.

Ještě stále nám zbývalo zdolat zhruba 800 výškových metrů. Do cíle našeho putování jsme dorazili v doprovodu drobných sněhových vloček, které byly jasným signálem, že nás čeká chladná noc. Stany jsme rozestavěli mezi budovami bývalých vojenských kasáren. Každovečerní porada probíhala za svitu čelovek a drobných plamínků z vařičů v jedné z vojenských budov. Tradičně veselou náladu postupně vystřídala únava, takže jsme se brzy odebrali do našich teplých Salewa spacáků.

Vrchol putování

Mrazivé slunečné ráno dalo vyniknout funkčnosti teplých bund, čepic a rukavic, kterými jsme byli vybaveni. Budovy kasáren posloužily jako úschovna nepotřebných věcí, takže vstříc ferratě De Luca Innerkofler, vedoucí na vrchol Paternkofel, jsme vyrazili na lehko. Zhruba hodinu a půl dlouhá cesta nás vedla kotlinou kolem nádherných věží. Není divu, že v létě je okolí Tre Cime plné turistů. U chaty Drei Zinnen Hütte jsme za asistence zvědavých černých kavčat oblékli sedáky, ferratové sety a na nezbytné přilby připevnili čelovky. Staré válečné tunýlky a lehoučká ferrata nás postupně dovedly na 2.744 metrů vysoký Paternkofel. 

Poslední vrchol, který jsme v rámci Rock Point Salewa Mountain Experience zdolali, nám poskytl to pravé finále. Nádherná panoramata, pohled shora na úchvatné Tre Cime. Jen těžko jsme se loučili s pohledem do okolí. Ale čas byl neúprosný. Sestup zpět ke kasárnám, sbalení uložených věcí a vzhůru na cestu zpět do Bolzana.

Po čtyřech dnech plných zážitků, horského vzduchu, dobré nálady jsme se ocitli na hotelových pokojích, abychom se připravili na večeři na hradě Haselburg. V prostředí krásného salónku jsme znovu okusili výborné jihotyrolské jídlo a víno, čímž jsme slavnostně zakončili celou akci.

Báječná parta lidí, skvělé vybavení, vynikající organizace, nádherné prostředí.

Rock Point Salewa Mountain Experience byla nepopsatelným zážitkem, za nějž patří všem zúčastněným velké díky. Všechno vyšlo nejlépe, jak mohlo. Vybavení obstálo na výbornou a žádný ze strašáků se nenaplnil. Rock Point spolu se Salewou vytvořil akci, kterou bude v budoucnu jen těžko překonávat. A já jsem vděčná, že jsem mohla být součástí toho všeho.

Text: Jitka Orišová