Tréninkový přeběh Šumavy

V kalendáři jsem si zvýraznil datum 23. 9. 2017. Ten den se koná na německé straně Šumavy Arberland Ultra Trail, který prověří dokonale mé běžecké schopnosti a psychiku. Na trati dlouhé 34km se nastoupá 1500 výškových metrů.

Po poradě se zkušeným běžcem a ambasadorem Rock Point Horské výzvy Tomášem Bystřickým byla tréninková strategie jasná. Běhat kopce, nahoru a dolů a přidat nějakou tu kilometráž.

Největším zádrhelem bude asi závěrečný, cca 11 km dlouhý seběh z Mittagsplatzu a na to se bohužel v Plzni člověk připravit nemůže, a proto mířím trénovat na Šumavu.

Martinova cesta

Tak jako v Honzíkově cestě i já usedám do vlaku na plzeňském hlavním nádraží a nechám se dopravit do stanice Železná Ruda - centrum, to je ta zastávka hned za tunelem. Po 137 minutách vyskakuji z vlaku, modré nebe, občas nějaký ten beránek, teplota mnohem nižší než jaká panuje v Plzni.

Vymotat se z nádraží, zapnout hodinky a najít začátek modré značky není problém. A tak si to rychle valím do kopce, směrem na Pancíř. Cestou potkávám několik turistů, ale není jich mnoho, Hofmanky brzo zmizí. Nad hlavou bzučí lanovka, ze které mě vesele povzbuzují děti, rodiče občas prohlásí něco o běžícím cvokovi.

Na Pancíř a Můstek

Pancíř, šumavská klasika. Nezdržuji se dlouho. Pořídit několik fotek, pár hltů vody. Navigace v hodinkách ukazuje směr na Můstek. Zde se střídá šotolina a asfaltová cyklostezka, nějak mi nedocvaklo, jak populární je v ČR vše asfaltovat. Bohužel asfalt se stává věrným společníkem po celý den, no super :(

Můstek mě přivítal nádhernými výhledy, Velký Javor (Grosser Arber) a Hoher Bogen jsou krásně vidět. Na Prenetu nic zajímavého vlastně není, pár baráků, kaplička a velkej nasranej pes, který málem porazil plot, když mě zmerčil.

Začíná peklo pro stehna, na úseku 7 km spadnu o 600 výškových metrů, místy je klesání velice rychlé, stehna brzdí, co to jde. Občas se mi do cesty připletou velké kameny a dávám pozor, abych někde nehodil tygra.

Haleluja Nýrsko :)

Rovinka u přehrady je vysvobození, stehna bolí a pálí jako čert, mají také proč. Místo aby odpočívaly po čtvrtečním běhání a pátečním tréninku na silničce, tak je tady trápím.

Stará Lhota. Po dlouhé době nějaká civilizace, terén se lehce vlní, pár zatáček a vidím první baráčky Nýrska. Haleluja Nýrsko. Míjím místní koupaliště, zjišťuji spojení zpět. Hmm, 20 minut to je bez šance, raději volím ten další a jdu ulovit k jídlu něco teplého.

Běh splnil očekávání, která jsem měl a již vymýšlím další trénink. Nejspíš to bude Grosser Arber, kde se pokusím proběhnout část trasy závodu a zařadit výběhy a seběhy.

 

Pro zájemce o následování dávám k dispozici záznam trasy pomocí služby Relive:  https://www.relive.cc/view/1106834784

 

Text a foto: Martin Vitík, Rock Point Plzeň - Americká