Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Vítězové Rock Point Horské výzvy 2017 vyprávějí

Standa Šrámek a Filip Tomeš. Nadšenci ze západočeského Stříbra dokázali v pětici závodů během roku 2017 získat prvenství v kategorii „Half dvojice“. Jejich příběh je inspirativní a může vás povzbudit k následování…

Na otázky v rozhovoru odpovídali Standa (SŠ) a Filip (FT) nezávisle, bez znalosti parťákových odpovědí.

Standa Šrámek a Filip Tomeš při závodu Rock Point Horská výzva
zleva: Filip Tomeš a Standa Šrámek

Kdy jsi začal s běháním?

FT: Už jako malý kluk v žákovských kategoriích, tedy někdy v 10 letech. Pořádný ráz to dostalo až o pět let později, pod vedením pana Moravce.

SŠ: Sportoval jsem už jako student na průmyslovce. To byly začátky triatlonu v Česku. Později to bylo už jenom kolo a s běháním jsem začal až ve 40 letech. Chtěl jsem zchodit pár kilo nad váhy. To se podařilo a u běhání jsem pak zůstal. Neustále jsem překonával sám sebe a nějak se mi to zalíbilo.

Jak jste se dali dohromady?

FT: V podstatě za všechno může Honza Krabec. Jednou jsme se nějak potkali v Plzni, dali jsme se do řeči…Já jako, že bych chtěl zkusit Horskou výzvu, ale neměl jsem parťáka. Na to Honza hned, že má ve Stříbře kamaráda, který by chtěl taky běžet. Se Standou jsme se seznámili až na startu našeho prvního závodu.

SŠ: Dohromady nás dal Honza Krabec. V té době jsem běhal závody v okrese o vzdálenosti mezi 5-12km. Chtěl jsem zkusit něco nového a Half na HV mě velice lákal. Cítil jsem, že to chce změnu a trochu natáhnout vzdálenost.

Standa Šrámek,Filip Tomeš a Honza Krabec
zleva: Standa Šrámek,Filip Tomeš a Honza Krabec

Jaký byl Váš první společný závod?

FT: 2015, Horská výzva Krušné hory

SŠ: Náš první závod byla HV v Krušných Horách 2015. A jestli si dobře pamatuji, tak jsme se na Božím Daru viděli s Filipem poprvé. Taky jsme spoustu času při běhu klábosili. Byla to pro mne dobrá zkušenost a zjistil jsem, že maratón na HV se rozhoduje až v posledním kopci.

Co bylo motivací pro účast na Rock Point Horské výzvě?

FT: V podstatě to co je dneska jako motto HV, „dej výzvu“.  Chtěli jsme to zkusit. I náš název týmu byl v prvním roce společného běhání: „ZKUSÍME TO“.

SŠ: HV byla pro mne opravdová výzva. Hledal jsem nové zážitky a hranice k překonávání. V okrese jsem své soupeře už v té době znal a chtěl jsem porovnat své výkony se soupeři v seriálu s celorepublikovou působností. Nikdy před tím jsem žádný takový závod tohoto typu a velikosti neběžel.

Loni jste ovládli sérii pěti závodů Rock Point Horská výzva. Po druhém závodu v Krušných horách jste převzali vedení v pětidílném seriálu a udrželi jste ho až do cíle? Jak obtížné to bylo?

FT: Obtížné to určitě bylo. Každý závod v sérii je něčím specifický, jiný a krásný. Zároveň maratonská vzdálenost taky není úplná procházka. Navíc pět horských maratonů v rozmezí čtyř měsíců vypovídají o náročnosti této parádní akce.

SŠ: Pro mne to nebylo vůbec jednoduché. Protože jsem soutěživý typ, musím se přiznat, že mám před každým závodem zvýšený tep a jsem přiměřeně nervózní. Avšak nervozita se snižuje s odběhnutými kilometry. Husí kůže mi naskakuje pokaždé, když před startem slyším tu startovní „hymnu“ a odpočítávání.

Standa Šrámek a Filip Tomeš vítězové pětice závodů Rock Point Horská výzva 2017
Standa Šrámek a Filip Tomeš jako vítězové série Rock Point Horské výzvy na trase half

Proč jste zvolili právě kategorii Half?

FT: Za mě určitě to, že se běží ve dne. Než jsem zkusil HV, měl jsem i zkušenost s delšími závody, které startovali na noc. Člověk pak z té přírody kolem v podstatě nic nevidí a tolik si to neužije.

SŠ: Když jsem se rozhodoval, že poběžím HV Half, měl jsem obavu, že to sám nedám. A Honza Krabec z Rock Pointu mi navrhl, že mi sežene parťáka, který by se mnou běžel a držel nade mnou „povzbuzující“ ruku. Přeci se říká, že se to ve dvou lépe táhne. Taky se to v několika případech potvrdilo.

Zkus popsat jednou větou dojmy z jednotlivých závodů, tedy Beskydy, Krušné hory, Šumava, Jeseníky a Krkonoše…

FT: Beskydy – velká makačka hned na úvod seriálu. Jak se říká, nejtěžší hned na začátek

Krušné hory – za mě velká paráda. Hodně běhavý a rychlý závod. Poprvé jsem zažil něco jako běžecký „orgasmus“ při seběhu do Jáchymova. Díky Stando.

Šumava – domácí terén (jsem tu v podstatě v jakékoliv roční období). Pozměněná trasa oproti předchozím ročníkům byla krásná. Za ten závod jsem vypil asi rekordní množství vody, snad 8 litrů…

Jeseníky – v podstatě zážitky ze závodu už moc nepamatuji, jen konec byl hodně napínavý. Asi čtyřkilometrové stoupání do cíle a Cítováci (kluci, kteří skončili celkově druzí) každým krokem blíž a blíž k nám. Nakonec to o fous ale klaplo.

Krkonoše – můj druhý běžecký orgáč (sorry za ten výraz, ale tak fantasticky se běželo). I když ke konci moc sil už nezbývalo.

SŠ: Já mám ke každému závodu vždy nějakou speciální vzpomínku a zkušenost. Beskydy beru jako královskou etapu, která se „bohužel“ běží jako otvírací závod. Krušné Hory mám nejraději, protože tahle trasa se dá běžet v solidním tempu. Šumava je zase takový běžecký motokros, se změnou trasy, kde je málo silnice a nádherná příroda. V Jeseníkách zase nevíte ani v srpnu, jaké vás překvapí počasí. Poslední závody to tady vypadalo jako na podzim. A v Krkonoších mi Filip říká při seběhu do Špindlu, že jsem ho přivedl k běžeckému orgasmu. No a pak ta nádhera na Kozích hřbetech.

Standa Šrámek a Filip Tomeš při běhu na závodě Rock Point Horská výzva 2017
Standa Šrámek a Filip Tomeš v popředí

Jak se vám líbil závěrečný, nesoutěžní díl Rock Point Horské výzvy na Pálavě?

FT: No tak to byla opravdu třešinka na dortu. Běžecky to tedy moc nevyšlo, ale afterparty byla úchvatná. Víno, ženy (myslím svojí ženu a dvě dcerky J), zpěv a běh… Doufám, že jsem to pořadí nějak nepopletl…

SŠ: Pálava byl super nápad! A když se povede počasí je to nádherný, ale také těžký závod. Večer uvolněná atmosféra. Pokecal jsem se soupeři i z jiných kategorií při vínečku. Taky se musím přiznat, že jsem byl rád, že ten kolotoč závodů končí.

Je mezi vámi věkový rozdíl 13 let. Jaký to má vliv na vaše běhání a závodění?

FT: Myslím, že vůbec nemá. Ono celkově, když si dva sednou lidsky, tak je jedno jestli společně běhají nebo třeba rybaří… Jsem rád, že jsem Standu a celou jeho rodinu poznal.

SŠ: Věk tu určitě hraje velkou roli. Filip je s výkonností na jiné, vyšší úrovni než já. Musím ho dohánět v objemu naběhaných hodin a kilometrů. Pořád jsem a budu ten pomalejší, podle kterého se určuje tempo závodu. Ale Filip je tolerantní, vydrží to ty hodiny se mnou.

Jak často a v jaké intenzitě trénujete?

FT: Já běhám 5x týdně. Intenzita se liší podle toho, v jaké fázi ročního tréninkového plánu se zrovna nacházím.

SŠ: Jsem ve věku, kdy neběhám podle přesného plánu ale podle toho, co tělo dovolí. Snažím se běhat 5x týdně, ale pokaždé to nejde. Pro mě je důležité, aby byl trénink pestrý, zaměřený na vytrvalost. Chodím plavat a občas na kolo.

Jaký je poměr tréninku terén – silnice, případně dráha?

FT: Terén – silnice – dráha. 40% - 40% - 20%.

SŠ: Na silnici běhám nejvíc, když jsem na montáži a vyrážím na večer. V terénu se pohybuji u nás doma ve Stříbře. V poměru je to silnice 40% a terén 60%.

Trénujete někdy společně?

FT: Společné tréninky nemáme tak často, a když, tak si vždycky vyhovíme, abychom byli oba spokojení.

SŠ: Pocházíme každý jiného města. Společné tréninky dáváme, ale ne tak často. V zimě provozujeme taky společně skialpy.

Jaké boty a oblečení používáte při běhu?

FT: V minulém roce jsme dostali obrovskou podporu od Salewy. Funkční a běžecké věci mají na vysoké úrovni. Tedy na boty si potrpím celkem dost, takže hodně zkouším. Mám doma cca 20 párů běžeckých bot od různých značek, přes maratonky, trailovky či tretry.

SŠ: Boty mám dvoje. Na tvrdý povrch používám Hoka One One Clayton pro jejich pohodlnost na silnici. V terénu a hlavně na HV se mi osvědčily boty Dynafit Alpine Pro pro jejich univerzálnost a stabilitu v terénu. Oblečení je důležité, protože v něm musím běžet někdy i pět hodin. Proto používám na HV skvělé lehoučké věci od Salewy a doplňuji to oblečením od Hannah. Nejdůležitější je funkčnost a odvod potu abych se „neuvařil“.

Standa Šrámek a Filip Tomeš při závodech Rock Point Horská výzva 2017
Standa Šrámek a Filip Tomeš na maratonské trati Horské výzvy

Jaké jsou vaše další outdoorové aktivity?

FT: V létě hodně kolo a plavání, občas lezení. V zimně pak skialpinismus a celkově lyže.

SŠ: V zimě děláme s Filipem a Honzou skialpinismus na Šumavě ale i v Alpách. Letos v létě bych chtěl poprvé zkusit lehké ferraty. Žena mi říká, že jsem se na stará kolena zbláznil a co jsem nestihl za mlada, to doháním teď :).

Poslední otázka, jaké běžecké plány máte pro letošní rok?

FT: Jdeme se Standou i letos celou sérii závodů Rock Point Horská výzva. Ale hlavně se chci běháním stále bavit tak jako doposud.

SŠ: Chtěl bych odběhnout celou Rock Point Horskou výzvu, ale hlavně ve zdraví. Zranění se v 50 letech hůř hojí. V Jeseníkách 2016 jsem si poranil kotník a někdy jej cítím i nyní. Když nebudu pracovně vytížen, tak se těším ještě na nějaké kratší závody u nás na Stříbrsku.

rozhovor vedl: Michal Bulička
foto: Rock Point Horská výzva

Další outdoorové čtení

Tentokrát něco náročnějšího. Výstup na šestitisícový Mera Peak (6 461 m) a následný přechod sedla Ampulapcha pass ve výšce 5 845m.
Šalamounsky vybíráme oblast ani blízko, ani daleko, ani nízko, ani vysoko a túru ani snadnou, ani obtížnou. Vyrážíme do Engadinu.
Vybrali jsme populární Annapurna Trek s přechodem pětitisícového sedla Thorang La. Ale to vše před hlavní trekařskou sezónou.