Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Z Budějc do Plzně na bicyklech

Je středeční odpoledne a já vyrážím z Českých Budějovic do Plzně. Jenže nebudu tam jako obvykle za nějaké dvě hodinky, ale až v neděli. Jedeme totiž s přáteli na kole, všechno potřebné si vezeme s sebou a navíc to bereme docela oklikou. Místo standardních 140 km to nakonec bude zhruba 250, protože v tomto případě je cesta tím hlavním cílem.

Do Brd a do kempů

Trasu jsme plánovali tak, abychom každou noc složili hlavu někde v kempu (i když jen pod plachtou), a také abychom se podívali do Brd, kde zatím nikdo z nás nebyl. Ukázalo se, že území na přímce mezi Českými Budějovicemi a Brdy je překvapivě „kempůprosté“, proto jsme zvolili trasu po pravém břehu Vltavy až k Orlické přehradě. Brdy se nám potom postaví do cesty zhruba v půli cesty mezi přehradou a Plzní.

10 km od startu, Hluboká nad Vltavou
10 km od startu, Hluboká nad Vltavou

První noc chceme nocovat v kempu za Týnem nad Vltavou, čeká nás něco přes 40 km. Z Budějovic jedeme po pravém břehu Vltavy po cyklostezce do Hluboké nad Vltavou, odkud pokračujeme dál po břehu levém přes Purkarec do Týna. Tento úsek má výhodu v tom, že vede z velké části po cyklostezkách zcela bez aut, případně po silnicích s celkem zanedbatelným provozem. Navíc cesta vltavským údolím, zejména mezi Hlubokou a Purkarcem, je opravdu malebná.

Purkarec na břehu Vltavy zvednuté Hněvkovickou přehradou
Purkarec na břehu Vltavy zvednuté Hněvkovickou přehradou

V podvečer přijíždíme do kempu hned u řeky v Kolodějích nad Lužnicí, prach ze sebe stíháme smýt v řece těsně před tím, než se její břehy potopí do večerního stínu. Majitel nás nechává přespat na verandách prázdných chatek, takže stačí vybalit jen karimatky a spacáky.

Po červené k přestěhovanému mostu

Druhý den začíná dobrodružnější etapou po červené turistické značce na pravém břehu Lužnice, která nás přivádí až do Bechyně. V Bechyni se dostáváme zpátky na silnici a za městem přejíždíme na druhý břeh řeky. Zpátky se vracíme přejezdem Stádleckého řetězového mostu, který sem byl přestěhován v roce 1975. Most od poloviny 19. století překlenoval Vltavu u Podolska, ale po napuštění Orlické přehrady by skončil pod vodou, bylo proto rozhodnuto o jeho přemístění na Lužnici ke Stádleci.

Na červené turistické okolo Lužnice to není jen idylka
Na červené turistické okolo Lužnice to není jen idylka

Za mostem dáváme sbohem Lužnici a pokračujeme přes Opařany do Milevska. Milevsko jako takové na nás velký dojem neudělalo, ale areál místního kláštera za návštěvu určitě stojí. Pokračujeme ještě kousek za Milevsko, dnešní noc strávíme v převážně rybářském tábořišti u rybníka Váša.

Rybník Váša, místo našeho druhého noclehu
Rybník Váša, místo našeho druhého noclehu

Drobné kávové a velké historické zrůdnosti

Noc pod plachtou přehozenou přes otočené kolo byla klidná. Po jednoduché snídani se vracíme do sedel a šlapeme přes Kovářov k Orlické přehradě. V Kovářově děláme zastávku na dopolední kávu, ale místní kávová kultura je evidentně teprve v plenkách. Nezbývá, než nad bazénem černé tekutiny shovívavě přimhouřit oči.
 

 Klášter v Milevsku Klášter v Milevsku

Hned za přehradou nacházíme pěkné místo na koupání, voda je překvapivě čistá. Po osvěžení dáváme vale Vltavě a následuje mírné, ale zdánlivě nekonečné stoupání až do Milína, kde se odměňujeme dobrým obědem.

Zajímavá architektura kostela svatého Jiljí v Milevsku
Zajímavá architektura kostela svatého Jiljí v Milevsku

Do Příbrami, kde budeme dneska spát, to už není daleko, my ale volíme menší zajížďku se zastávkou v památníku Vojna. Jedná se o bývalý komunistický pracovní lágr z padesátých a šedesátých let 20. století, místní vězni těžili uran v přilehlém dole. Prohlídka je působivá, zrůdnosti komunismu je potřeba si neustále připomínat.
 

Památník Vojna v lesích nad Příbramí Památník Vojna v lesích nad Příbramí

Cesta do Příbrami vede z kopce, jsme tam coby dup. Nocovat budeme v hezkém parku u Nového rybníka, kde město provozuje jakési jednoduché tábořiště.

Hotel, který má nekonečně hvězdiček
Hotel, který má nekonečně hvězdiček

Cikcak přes Brdy, do kopce, s kopce

Je sobota ráno a my už před devátou čekáme před příbramským nádražím, kam má za námi z Budějovic dorazit další člen výpravy. Setkání klaplo a před stoupáním do Brd se ještě zastavujeme v centru města na dobrou snídani. Cesta lehce stoupá už z centra města na sídliště na okraji. Za Bohutínem konečně opouštíme nepříjemnou hlavní silnici a odbočujeme k nedávno zřízené CHKO Brdy. Stoupání se přiostřuje.

Cílem není přes Brdy jen napřímo projet, ale něco z nich taky vidět, takže jedeme cikcak kolem několika významnějších bodů. Od hlavní silnice šlapeme nepřetržitě do kopce a kolem Pilské nádrže se brzy dostáváme až na nejvyšší kótu celého výletu v 780 m. Odtud už většinu času jen pojedeme s kopce dolů. V osadě Nepomuk je jedna z mála možností občerstvení, takže povinná zastávka.
 

Zasloužená orosená odměna po celodenním šlapání Zasloužená orosená odměna po celodenním šlapání

Míjíme známé Padrťské rybníky a po dlouhých rovných signálkách se dostáváme až do Strašic, kde CHKO Brdy definitivně opouštíme, a kde si dopřáváme pozdní oběd. Zbývá nám zhruba 20 kilometrů do dnešního cíle v kempu Habr u Trnovského rybníka.

Do cíle už není daleko
Do cíle už není daleko

25 kiláků ve slejváku

Je před námi poslední den. Od rána je zataženo a těsně před startem dnešní etapy začíná lehce pršet. Máme před sebou posledních 25 kiláků do Plzně na nádraží, většinu z nich jedeme v dešti. Je ale pořád teplo, tak to zase tak moc nevadí. V letošním proměnlivém létě jsme beztak měli na počasí velké štěstí. V Plzni jsme před polednem, akorát stíháme vlak zpět do Budějovic.

Na Příbramsku
Na Příbramsku

Hodí se vědět:

Lokalita:

Jižní, Střední a Západní Čechy

Mapy a průvodce:

Ideálně mapy.cz - zobrazit trasu

Kdy vyrazit?

Letní měsíce jsou nejlepší, ale trasa je sjízdná v podstatě celoročně, snad vyjma období, kdy leží ve vyšších polohách více sněhu.

Časová náročnost:

Čtyři až pět dní, ideálně naplánovat podle odjezdu a příjezdu vlaků.

Bechyně
Bechyně

Kde složit hlavu:

Trasa je naplánována tak, aby maximálně po cca 70 km byla možnost přenocování v kempu, případně v nějakém tábořišti. My měli noclehy v kempech a tábořištích v Kolodějích nad Lužnicí, u Vášova rybníka za Milevskem, v Příbrami a v kempu Habr nedaleko Rokycan. Ani na blind nebyl s kapacitou nikde problém. V každém místě noclehu byla i možnost jednoduché večeře a snídaně.

Příjezd a parkování:

Start v Český Budějovicích i cíl v Plzni jsou velmi dobře dostupné z různých koutů republiky po železnici, což je asi nejjednodušší způsob, jak cestovat s kolem.

Náročnost:

Nenáročná trasa pro trekové nebo horské kolo, případně gravel bike. Náročnost vzrůstá s množstvím nákladu na kole, měl by ji ale zvládnout průměrně zdatný cyklista.

Svištíme lesem v údolí Lužnice
Svištíme lesem v údolí Lužnice

Vybavení:

Záleží na ročním období, předpovědi a způsobu nocování. My měli dobrý výhled počasí, takže stačila jedna lehká mikina a nepromokavá bunda, cyklošortky, tři trika, z toho jedno teplejší na noc. Tajným tipem je zateplená vesta, ta se nikdy neztratí. K noclehu byla potřeba jen nafukovací karimatka, lehký péřový spacák, tarp a pár kolíků. Já spacák s karimatkou nacpal do brašny na řídítka a zbytek do velké podsedlové bikepackingové brašny. Alternativou jsou samozřejmě klasické brašny na zadní nosič. Určitě se bude hodit i základní cyklo vybavení pro případ defektu, jako třeba náhradní duše, lepení, pumpička a pár klíčů.

Co si určitě nenechat ujít:

Zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí, centrum Bechyně, Stádlecký řetězový most, milevský klášter, památník Vojna u Příbrami, divočina Brd a na závěr třeba Plzeňský Pivovar.

Zámek Mitrowics v Kolodějích nad Lužnicí
Zámek Mitrowics v Kolodějích nad Lužnicí

Text a foto: Petr Louženský
 


Petr Louženský
PETR LOUŽENSKÝ

 

Rád podnikám malé i větší cesty, jedno jestli pěšky nebo na kole, do měst nebo do divočiny. Mým nerozlučným parťákem je vždycky foťák. Aktuální fotky můžete vidět například na Instagramu.

Další outdoorové čtení

Původně chtěl vyzkoušet jednu etapu, nakonec dal všechny čtyři. Jáké jsou jeho postřehy a zážitky z trasy Dešenice - Vysoké lávky...
Etapa Vysoké Lávky - Modrava nám ukázala nádherná panorámata, lesní cesty i šumavské louky. Jak se běží...
Podzimní turistika v rakouském pohoří Hochschwab láká krásnou přírodou...