Výprava na rumunský Retezat s Rock Pointem

V létě jsem se přihlásila do soutěže Rock Point Mountain Experience. Soutěže k 50letému výročí značky Osprey, 60 letům značky Garmont a 10 letům Expedition Clubu, v rámci které jsem mohla vyhrát výpravu do rumunského pohoří Retezat. 

Nahrála jsem tedy na Facebook fotku, přidala popisek a světe div se, ono to vyšlo! Na dovolenou ve francouzských Alpách mi přišla smska ,,Gratuluji, byla jste vybrána“. Necelý měsíc na to jsem se tedy zabalila a vydala se vstříc dobrodružství.

Odjezd na expedici jsme měli naplánovaný na úterní pozdní večer, a tak jsem měla během dne ještě dost prostoru na to, dokončit poslední přípravy a dobalit. Okolo 6 jsme měli v Budějovicích sraz s Kubou – fotografem a společně jsme vyrazili směr klubovna Expedition Clubu v Brně. U expediční klubovny jsme postupně potkali i zbytek výpravy, a tak už chybělo jediné, VYRAZIT.

Do rumunského města Deva jsme se dopravovali za pomoci expediční dodávky, ve které se kluci střídali za volantem, zatímco my ostatní jsme se snažili naspat alespoň pár hodin, abychom byli připraveni na cestu do hor.

Do Devy jsme dorazili časně ráno a i přes únavu jsme si dopřáli rychlou ranní kávu v místní kavárničce. Moje domácí bábovka pak nahradila všechny zákusky, na které se nám sbíhaly sliny, a snídaně na kapotě vedlejšího auta byla nezapomenutelná. Nezapomenutelná jak pro nás, protože bábovka přišla k chuti, tak i pro majitele auta, který následně našel po celém skle hromady drobků. V Devě jsme měli naplánovaný výlet na hrad Hundara a prohlídu Deva castle, který nám zabral víceméně celé dopoledne. Následoval  přesun dále do hor.

Startovním místem treku bylo městečko Rausor, ze kterého jsme se vydali po strmé, bahnité sjezdovce do přírody. Během stoupání jsme si užili nádherné podzimní barvy a několikrát jsme zastavili na svačiny a focení. 

Večer jsme dorazili k refugi, kde jsme si postavili stany a uvařili večeři. Zasloužený odpočinek na krásném místě nám kazila jen malá nehoda – podařilo se nám postavit stan přímo vedle nepříjemného „překvapení“, ve kterém jsem si při lezení do stanu vymáchala celou ruku. To nám večer rozhodně zpestřilo!

Po příjemné, i když chladné noci, nás čekal jeden z nejtěžších dnů celé expedice. Na programu byla stoupačka na nejvyšší vrchol Retezatu Peleagru, což znamenalo překonat více než 1000 metrů převýšení. Cesta vedla kolem nádherných jezer, u kterých jsme si dělali krátké přestávky na sušenky a odpočinek. Samotné stoupání bylo náročné, ale vrcholové výhledy a oběd nám všechno vynahradily.

Po poledni jsme zahájili sestup do údolí k dalšímu refugi, kde jsme si s průvodkyní Pájou dopřáli zasloužené osvěžení v jezeře. Popsané to zní lépe, než jaké to v reálu bylo, protože jezero bylo pěkně ledové a kamenité, takže také lezení do vody byl pěkný oříšek. Nohy ale osvěžení ocenily.  Ven jsme vylezli jako noví a plní energie. 

Stany jsme si postavili v kamenných závětřích, uvařili večeři a povídali si celý večer u čaje. Zima nás nakonec zahnala do stanů už kolem osmé, protože nás čekal další náročný den.

Noc byla nepříjemná hlavně kvůli větru a dešti, který nás k ránu překvapil svou intenzitou. Nejvíce ho pocítili Adam a Dušan, protože ti trochu podcenili kamenné závětrné zídky. Vítr stan prohýbal tak, že se o kluky otíralo mokré tropiko.

Aby nás déšť neodplavil, museli jsme se na snídani přesunout do chaty. U čaje a snahy alespoň trochu usušit stany přišla otázka, co dál. Možností bylo několik. Kvůli počasí jsme zvolili tu nejrychlejší – únik přes hřeben. Déšť, kroupy a všudypřítomné kluzké kameny nám situaci nijak neulehčily a my promokli doslova na kost.

Naštěstí jsme po obědě dorazili do další chaty, kde jsme objevili kamna. Díky dřevu a knížce „Alenka v říši divů“ z rumunského nakladatelství jsme si rozdělali oheň a celý zbytek dne věnovali sušení věcí. I přes naše snahy však boty zůstaly mokré a oblečení stále studené. Odpoledne v chatě úplně vybízelo k povídání a hraní her, a tak jsme stihli i několik kol Bangu a poznat se ještě o kus lépe.

V sobotu nás čekalo poslední stoupání na vrcholy Bucura I. a Retezat. Výhledy byly opět úchvatné. Střídala se mlha a úplné jasno, kdy jsme měli 360° výhledy, což dodávalo horám tajemný a nádherný nádech. Během cesty jsme oprášili znalosti vtipů, takže na Retezatu jsme už sotva stáli, jak jsme měli natažené břišáky. 

Sestup dolů byl dlouhý a vyčerpávající, ale odměnou nám byla skvělá a zasloužená večeře v Penzionu Dorothy, u kterého jsme rozbalili stany a  zůstali i na noc.

Expedice do rumunského Retezatu pro mne byla nejen výzvou, ale i nezapomenutelným zážitkem plným krásné přírody, fyzické námahy a přátelství.

Oblečení a vybavení od Rock Point nám pomohlo zvládnout i ty nejnáročnější chvíle a my se už teď těšíme na další dobrodružství! 

Poděkování patří i Expedition Clubu, naší skvělé průvodkyni Páje a značkám Osprey a Garmont, které nám umožnily otestovat vybrané produkty.