Test dámských zimních bot KEEN GRETA BOOT II WP

Boty se mi zalíbily už na poličce v obchodě. Kombinace kůže a textilu mi přijde praktická z pohledu pohodlí i pěkná na oko, což z boty dělá univerzální kousek vhodný i do města. Boty v krabici působí dost mohutně a těžce, ale jakmile je vezmete do ruky, překvapí vás svou lehkostí. 

Systém šněrování přes kovová očka je velmi pohodlný na obsluhu – tento styl se mi u vysokých bot líbí. Prošití a upevnění ok pro tkaničku je kvalitní a nikde ani náznak, že by mělo tendenci se vytrhávat nebo párat. Vytažený okop na špičce je pro KEEN typický a nemusím mít obavy z poškození kůže.

Konec října nebyl v Rovaniemi teplotně tak přísný, jak jsem předpokládala. S podmínkami kolem nuly se boty vypořádaly dle očekávání perfektně. Naopak jsem byla zvědavá na prodyšnost, kterou velmi chválím. Nohy se nepařily ani při celodenním výletování. Zvládly i noční honbu za polární září, kdy jsme na kopec dost spěchali a potom tam přes hodinu v zimě postávali. I prsty na nohou byly při vyzutí teplé (a to se mi často nestává). 

Mráz, sníh a zimu -8 °C jsem pak testovala v našich českých horách. Půldenní výlet v mrazu byl dostatečně výživný. Když to shrnu, tak teplé mi zůstala jen chodidla a prsty. Technologie KEEN.WARM ve verzi 200g vnitřní izolace je úplně dostačující. 

S teplotami kolem mínus třiceti, které uvádí výrobce, se asi jen tak nepotkám, takže mé testování se pohybovalo v podmínkách do -11 °C. Po šesti hodinách lyžování v mrazu -10 °C bylo přezutí z lyžáků do hřejivých bot KEEN Greta pro nohy hotovým rájem.

Od zimních bot vyžaduji kromě ochrany chodidel před zimou, také ochranu před vlhkem a zvláště v zimě. 

KEEN Greta Boot II WP jsem proto tahala na výlety hned, když napadl sníh, taky na procházky se psem, do práce a z práce. V rámci toho jsem se nevyhnula kalužím, nouzovému smočení v potůčku i neplánovanému propadnutí ledem až po kotník do tekutého bahna. V první vteřině „pod vodou“ jsem pocítila chlad, ale jakmile se bota dostala z vody, po chladu ani vidu, ani slechu. Díky voděodolné vrstvě dokonce docela dobře odkapalo i bahno. 

Ve sněhu pocit chladu nemám, to bych musela boty zasypat a upěchovat sníh těsně kolem. Moje zkušenost s nepromokavostí v rámci běžného použití, výletů a každodenních pochůzek je zatím výborná a vlhka se nebojím. Do bot jsem brala pouze merino nebo vysoké zimní běžecké ponožky.

Přilnavost na sněhu jsem vyzkoušela v Alpách i na Šumavě. Už na pohled poznáte člověka, který při sestupu nemá jistotu a čeká podklouznutí. Já jsem scházela ze zasněženého kopce s naprosto jistým krokem. 

V pasážích, kde byly ledové plotny, jsem vyzkoušela i skluz. Oproti manželovi, kterému to „jelo“ pěkně daleko, jsem se nesklouzla ani na délku boty, protože se mi podešev „zadrhávala“. Vzorek boty si i na zledovatělém povrchu našel místa, kde se pěkně přimlaskl, takže skluz nedopřál – bohužel i v případě, že jste sami chtěli trochu popojet. Kde mi boty překvapivě klouzaly, byly mokré kostky tzv. „kočičí hlavy“ ve městě.  

Díky tomu, že má bota téměř celý „komín“ z odolné, polstrované a izolací vybavené tkaniny, dopřává oproti celokoženým vysokým trekovkám příjemné pohodlí při chůzi. 

Pata při chůzi pěkně seděla, chodidlo se v botě nikam neposouvalo, což jsem ocenila zejména v nerovném terénu mimo cesty. Dobré 2-3 cm je z vnitřní strany horního lemu ještě měkoučký chlup, který zvyšuje pohodlí. Ocenila jsem flexibilitu komínu, zejména při větším rozsahu pohybu např. při chůzi z kopce nebo do kopce.

Co je myslím důležité, je umět botu dobře zavázat. Při první vycházce jsem to odbyla, nestáhla spodní část na nártu a dotažení jsem naháněla pevným sešněrováním horní části. To byla velká chyba. Během dne mi jedna noha více natekla a pak jsem díky napevno zafixovanému jazyku, který nedovolil potřebnou flexibilitu (zejména při chůzi do kopce), měla otlak na holeni. Příště už jsem na to dala pozor a pěkně postupně utahovala už od nártu – a hlavně, u těchto bot není třeba stahovat tkaničky jak na bruslích. Otlaky už během výletů nebyly žádné.

Někomu vysoká bota dělá problémy v autě. Já v nich řídím bez problému, přesto bych si je na několikahodinovou cestu bez tempomatu asi nevzala a přezula se do něčeho nižšího, kde budu mít kotník trochu volnější.

Mám chodidla spíš užší, a ne všechny KEEN boty mě sednou, ale model KEEN GRETA BOOT mi sedí dobře. Nabízí při chůzi dostatek prostoru pro prsty a současně udrží kotník zpevněný. 

Při výběru velikosti se u těchto bot můžete řídit délkou chodidla. V mém případě jsem si změřila nohu na 25,5 cm a objednala velikost EU 39. Sedí perfektně a tzv. „nadměrek“ je u tohoto modulu již zahrnut. O velikost větší bota mě už byla velká do všech stran.

KEEN GRETA BOOT II WP vidím jako ideální zimní dámskou botu pro různě dlouhé vycházky v přírodě, ve městě, zkrátka běžný pohyb venku. Obuji si je, když vím, že mě čeká „statické postávání“ venku na chladu – ať už při čekání na konec dětského tréninku, při klábosení s přáteli, nebo při výpomoci s organizací zimního eventu. Jsou to boty, které si s sebou beru do alpských lyžařských středisek, ve kterých si procházím chladem zahalené město a nebojím se v nich strávit ani osm hodin v práci. 

Jakmile venkovní teplota klesne pod 9 °C, už obouvám KEEN Greta Boot.