Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Filip Tomeš běží "Napříč Šumavou"

Každý z běžců celého projektu "Napříč Šumavou" se s námi podělil o zážitky a pocity z jedné etapy. Filip alias "Fífa" nám povyprávěl hned o té první. Přečtěte si, jak to všechno začalo...

1. etapa, Jdeme na to

Ranní budíček na půl osmičku předbíhám asi o půl hodiny. Těším se jak malej Fífa. Rozkoukávám se po střešním „apartmánu“ a vidím, že ostatní jsou na tom podobně. Dávka Mužajsovo ranních vtipů dává tušit prima den. U snídaně rozebíráme poslední detaily trasy, kdo co bere do batůžku, kde se potkáme se support týmem...

Start je naplánovaný na desátou hodinu a skutečně, v jedenáct vybíháme smiley. Pravda, bylo to i kvůli dešti.

Trocha nervozity přeci jen cítit je, možná obava. Hned na úvod to nejtěžší. První etapa má 48 km a skoro 2000 m pozitivního převýšení. No nic, jdeme na to! Linda, Radek, Mužajs a já se rozbíháme velmi opatrně a hned pěkně do kopce, abychom po chvilce mohli spadnout k přehradě Nýrsko, kde nás čeká první fotokoutek.

Kuba Cejpek drtí dron a Krab foťák. Dlouho se nezdržujeme a valíme dál. Nebudu popisovat každý kámen, každou díru, zatáčku, stromy a nádhernou přírodu kolem. To se musí zažít…

vzhůru k nejznámějším místům etapy

Hned výběh na Ostrý je velká paráda.Na vrcholu jsem byl už několikrát, vyběhl snad ze všech stran, ale nikdy mě to neomrzí. Odměnou je vždy krásný výhled. Ani tentokrát tomu není jinak. Samozřejmě nechybí vrcholová fota. Škoda, že se zatahuje a mrholí. Navíc, hospoda je zavřená. Taková Knoblauchsuppe by bodla. V rychlosti jíme něco z vlastních zásob a rubeme dál, abychom moc nevychladli.

Černé a Čertovo jezero jsou asi nejznámější místa první etapy. Dnes naštěstí liduprázdná. U Černého jezera na nás čeká support tým v podobě Bystrouše a Klárky. Cola, Magnesia a čokoláda. Lahoda.

Mužajs má sil na rozdávání a zásobuje nás dalšími vtípky.  Úsměvy vydrží však jen chvilku, jelikož máme před sebou brutální stěnu k Rozvodí, odkud padáme k Čertovu jezeru. „Bože, je tu krásně!“, říkám si.  Slunce svítí, kachny na hladině a čtyři pološílení běžci. Jojo, ŠUMAVA čaruje.


„Tak jo, za chvilku jsme v Železné Rudě, dáme Šarlotku?“, přistihnu se, jak si to neříkám sám pro sebe, ale nahlas. Oblíbená cukrárna přímo u trasy vyloženě vybízí k návštěvě. Ještě že tak. Všichni nadšeně souhlasí, a tak voláme zbytku podpůrného týmu, že volba je jako jasná.

doplňujeme cukry přímo u zdroje - v cukrárně

Pecka! Mají otevřeno. Kafíčko, kofola, tvarohový dezert. Ostatní jsou na tom podobně. Palačinky s Nutelou jsou prý taky prudce jedlý… Potkáváme se tu i s kamarádem z Tachova Zbynďou „Maty“ Matasem, který je tu na Šumavě skoro jako doma. Dneska, že prý dal něco přes Ostrý a tak. Skromně popisuje 30kilometrovou běžeckou nálož. Nejsme v tom sami.
 

Náležitě posilnění vybíháme na dnešní poslední stoupání směrem k nejvyššímu bodu etapy – vrchol Polom (1295 m n. m.). Jde to hladce, krátký odpočinek a doplnění cukrů je znát.

díky počasí se z běhu stává test vybavení

Malinko se začíná kazit počasí, taháme z batůžků bundy. Jak se říká, neexistuje špatné počasí, člověk se jen musí dobře obléci. A to platí i dnes.

Já si opět vrchovatě užívám každý krok, protože toto mě prostě baví.  Na vrcholku na nás čeká větší kopa kamení s malou dřevěnou cedulkou, Polom 1295 m n. m. Hm, dobrý!  To bychom měli!
 

Vrcholové foto, poplácání a vtip od Mužajse je samozřejmostí. A už to máme do cíle jen kousek. Dáváme rychlý sešup přes Vlčí jámy a finální seběh k jezeru Laka, kde nás čeká opět famózní podívaná na šumavskou přírodu… Nádhera!!!
 

Bývalá Hůrka, kde máme cíl etapy, je, co by kamenem dohodil. Dobíháme na pohodu s úsměvem na tváři. Vzhledem k nejistému počasí, pak ale dobrovolně přidáváme pár kilometrů a sbíháme do Nové Hůrky k autům.

První etapa je za námi

Nakonec nám Šumava posílá dávku podvečerního sluníčka. Počasí se mění před očima.

Na parkovišti kontroluji stav sebe sama a není to vůbec špatný. I přes řádnou porci kilometrů a náležitého stoupání tělo reaguje celkem dobře, nohy taky neprotestují. Euforie, nadšení a spokojenost z dnešního běhu je vidět u všech.
 

Je to pro mě něco nepopsatelného a neuchopitelného z hlediska vyjádření slovy, ale uvnitř se dějí velké věci, kvůli kterým budu podobné taškařice opakovat tak dlouho, dokud mi bude zdraví přát a nohy sloužit. Takže zítra zas a velké DÍKY vám všem!

Filip "Fífa"
 


Trasa: Dešenice – Hůrka, 1. etapa
Vzdálenost: 48 km
Převýšení: 1930 m


 

Filip TomešFILIP TOMEŠ

byl podobně jako Martin v mládežnických kategoriích nadějný běžec na dráze. Závodil za Baník Stříbro a pravidelně se účastnil atletických republikových šampionátu dorostu a juniorů v běhu na 800 m. Později se studiem na vysoké škole objevil kouzlo skalního a následně vysokohorského lezení. V posledních letech se věnuje trailovému běhání a v letech 2017 a 2018 si doběhl v kategorii dvojic pro celkové vítězné umístění v Rock Point Horských výzvách na trase Half. S Martinem Mužíkem společně trénují v rodném Tachově a podnikají spolu trailové výzvy jako například jednodenní přeběh Českého lesa v délce lehce přes 100 km. Nebo s Honzou Krabcem třeba 22hodinový nonstop speedhikingový traverz alpského hřebene Jubileumsgrat mezi vrcholy Alpspitze a Zugspitze s výstupem od auta a sestupem k autu.

Další outdoorové čtení

To je běhání, testování, kempy, závody a prostě vše, co s během souvisí...
Běžecká i turistická výzva pro všechny! Pojďte do toho s námi...
Výzva pro turisty i běžce. Dejte s námi některou ze 4 etap "napříč Šumavou", anebo si naložte rovnou všechny. Zvýšíte tak šance na výhru...