Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
Rozumím
Nejtěžší česká ferrata vás čeká u Bechyně
Je mi jasné, že si nadpisem tohoto článku možná naběhnu. Při pohledu na nákres se mohou vyskytnout námitky, že v tuzemsku najdeme obtížnější zajištěné cesty. Nenechte se ale zmást. Krátký úsek obtížnosti E na konci zdaleka netvoří gró zdejší náročnosti. Ferrata totiž nejen že vede z většiny v solidně převislém traverzu, ale především — celou ji musíte přelézt zase zpátky.
Nejvíc vyčerpává přecvakávání. Obtížnost stále C/D a klasa přísná.
Nekonečný traverz nad Lužnicí
V roce 2014 ještě zajištěné cesty v Česku nezažívaly zdaleka takový boom, jako je tomu dnes. Proto lze díly Jirky Rybáka a jeho kumpánů považovat za vizionářské. A obdivuhodné. Sehnali vyřazené lano z lanovky a po bezesporu úporné dřině vytvořili nad hladinou Lužnice ferratu, která snese srovnání s těžkými alpskými kousky. Nečekají vás tu sice výhledy na skalní štíty ani horská údolí, ale lezení si užijete více než dosytosti.
Z Bechyně je to k ferratě po žluté a pak kousek po šipce směrem k Lužnici
Čekají vás kolmé a převislé úseky po kramlích, lanový most i odpočinková lavička na půli cesty. Na této zajištěné cestě si její tvůrci opravdu dali záležet! Nejtypičtější je ale pro tuto ferratu převislý traverz. A pak také svérázné specifikum, že se povinně leze oběma směry. Však se jí také říká „Tam a zase zpátky.“
Ferrata začíná sestupem po kramlích a žebříku (C)
Lezení začíná pozvolna. Nejdříve se zahřejete krátkou, asi 20minutovou procházkou od auta a pak se protáhnete při slézání kolmého úseku po žebříku a po kramlích. Zatím je to hračka, ale nenechte se ukolíbat. I začátek traverzu nedává tušit, co vás čeká za pár desítek metrů.
Po krátkém lehčím úvodu nastupuje silový a vytrvalostní traverz, kde jste pořád v záklonu
Po tomto „dětském“ úvodu začíná lezení. Skála se překlápí do převisu. Na nohy se sice většinou nabízí kramle, ale i s dobrou technikou nohou se bez síly v rukách neobejdete. Zvlášť při přecvakávání. Po tomto prvním výživnějším úseku přichází lanový most (B/C). Ten nabízí zásadní odpočinek. Alternativně lze obejít opět podél skály (C/D), ale to raději nechte až při přebytku sil při návratu. Už jsem zmiňoval, že se celá ferrata leze i zpátky? Raději to připomínám!
Na mostě je hej. Kdo si chce máknout, najde u skály těžší variantu po kramlích
Zazvonit a po ferratě zpátky
Druhá polovina ferraty už mnoho míst k odpočinku nenabídne. Pořád se leze v převisu těsně nad hladinou. Když je větší průtok, lízá Lužnice podrážky vašich bot, ve výjimečném případě mohou být některé kramle i pod vodou. Po dlouhé vytrvalostní pasáži traverz končí a lano vede přes krátký výšvih k lavičce. Tady si můžete dáchnout a zapsat se do knížky. A taky se nadechnout před závěrečnou tečkou.
Při návratu zpátky se zdají všechny úseky ještě o stupeň těžší
Převislá stěna s kramlemi vás dovede k malému zvonečku, který označuje samý konec via ferraty. Vlastně její polovinu. Pokud jste si až doteď říkali, že to s tou obtížností cesty zas tak hrozné není, vydržte s verdiktem ještě chvilku. Nejdříve slezte po kramlích zpátky k lavičce a pak můžete vyrazit nazpět.
Úseky, které se předtím zdály v pohodě, jsou najednou o poznání náročnější a svaly se začínají ozývat. V případě vyčerpání je tu naštěstí záchrana. Navíc i s vítaným osvěžením. Když už ruce totálně umdlévají, přebroďte Lužnici a dojděte to po druhém břehu po červené turistické. A pokud naopak zvládnete celou bechyňskou ferratu tam i zpět bez odsedu, můžete si gratulovat. Troufám si tvrdit, že vás v Alpách jen tak něco nepřekvapí!
Na konci je sice lavička na odpočinutí, ale také převis a celá cesta zpátky
Na ferratu v Bechyni můžete vyrazit celoročně. Pokud plánujete využít útěk z ferraty brozením Lužnice, doporučuji letní měsíce. Při vysokém stavu vody hrozí, že si budete nohy máčet v řece.
Pořád v převisu. Na bechyňské ferratě se bez síly v rukách neobejdete.
Příjezd a parkování:
Ferrata se nachází na levém břehu Lužnice jižně od Bechyně v části Zářečí. Nejlepší parkování se nabízí poblíž návsi (viz mapka výše).
Náročnost:
Ferrata má obtížnost D s fakultativním převislým dolezem za E. Doporučuji ji ale nepodcenit, klasa je přísnější a je potřeba jisté vytrvalosti. Pokud nechcete brodit řeku, je nutné celou zajištěnou cestu přelézt zase zpátky. Od auta k autu zabere ferrata asi 2 hodiny.
V péřovce na ferratě. Dá se lézt i v únoru, ale na koupání to moc není
Text a foto: Jakub Cejpek
JAKUB CEJPEK
Fotograf, horský průvodce a člen Rock Point Týmu. Z horských disciplín zkouší všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuje univerzálností. Hodně fotí, občas něco natočí a hlavně je rád venku. Je členem Rock Point Týmu.
