Jak funguje lavinová sonda a proč ji mít

• Podle čeho sondu vybírat (Označení / Materiál / Ovládání / Délka)
• Jak sondovat
• Elektronické sondy

Zdánlivý detail, který ve skutečnosti nese důležitou informaci, podle které se přesněji orientujeme při hledání. Velkou výhodou je připravená stupnice měrky. A to nejen čáry stupnice. Ideální jsou i čísla. Berte v potaz, že zjištěný údaj porovnáváte s nálezem na pípáku a potřebujete vzdálenost sečíst rychle. Čísla na sondě vám tento proces usnadní.

K propíchnutí lavinou udusaného sněhu je potřeba, aby byla lavinová sonda dostatečně pevná a tuhá a s ostrým hrotem. Odolnost materiálu je tedy jedním z klíčových parametrů.

• Karbonová
  Je lehoučká, v batohu ji ani nepoznáte. Na druhou stranu, je však náchylnější na praskání
• Hliníková
  O něco těžší varianta, ale zato bytelnější, zkrátka, taková sonda toho více vydrží

Mylný dojem, se kterým se bohužel občas setkáváme, je myslet si, že byste někoho dohledali stanovou tyčkou. Za prvé byste se bez ostrého hrotu moc daleko „nepropracovali“, za druhé by se vám tyčka prohýbala, takže byste při sondování mohli velmi snadno svůj cíl minout, nehledě na to, že při každém vytažení, by se vám tyčka rozebrala.

Musí být snadné a tedy rychlé. Pokud vyndáte z batohu sondu a budete ji 5 minut skládat, ztratíte tím téměř třetinu času, kdy svého kamaráda můžete dohledat živého. Při troše praxe složíte kvalitní sondu nadhozením do vzduchu.

Co je důležité, je rotační mechanismus. Lavinová sonda musí mít „náběžky“. Jsou to taková zkosená „vodítka“ proto, aby jednotlivé díly do sebe samy zapadly, aniž byste se vy museli snažit trefit jedním dílem do druhého.

Uvnitř sondy pak můžete najít buď lanko nebo provázek. Obojí je v pořádku, ale přeci jen lanko je o něco lepší. Šňůrka může navlhnout a při vytahávání ze sněhu by se sonda mohla začít rozkládat. Taky se oproti lanku může šňůrka zauzlovat.

Standardně jsou sondy dlouhé zhruba 260-300 cm. Některé modely se nabízejí i v délce 220-240 cm a právě tyto jsou považovány za „kratší“. Nedá se říci, že kratší sonda je horší, protože menší holka nebo kluk opravdu, budou snadněji ovládat právě kratší verzi.

Počítejte s tím, že i sondování je fyzicky náročné. Vždy sondujte kolmo k terénu a s nějakým pravidelným systémem. Tedy ne zběsile píchat sondou různě kolem sebe, kde nám pípák zahlásil nález. Sondujeme ideálně ve tvaru čtverce nebo jakéhosi šneka.

Vymoženost moderní doby. Je to sonda se zabudovaným přijímačem, který umí zachytit signál pípáku zasypaného a audiovizuálně vás upozornit v okamžiku, kdy se k němu hrot sondy přiblíží. Jedná se o velmi praktickou funkci, která záchranu urychluje. Toto je třeba mít na paměti, protože elektrické sondy jsou až několikanásobně dražší, něž ty obyčejné.

Ve špičce sondy je anténa propojená s celou sondou. Po sestavení se sonda sama zapne a cca na 2 m daleko dokáže sonda detekovat zvukem zasypaného. Že se k nálezu blížíte poznáte ale i vizuálně blikáním světýlka shora sondy v různé rychlostní frekvenci. Dokážete tak o pár minut zkrátit čas hledání.

Např. u Pieps sond je běžné, že po zahlášení nálezu dokáže vypnout vysílací signál zasypaného, proto nemusíme „markovat“. Když by přišla druhá lavina a sonda se vzdálí, tak se přístroj opět aktivuje pro další hledání.

Elektronickou sondu vypnete velmi snadno, jejím rozložením.