Azory: Evropská Havaj, aneb sama až na nejvyšší horu Portugalska

První zastávka byl ostrov São Miguel. Není úplně ideální na celý přechod - samozřejmě to jde, ale neviděla bych všechno, co jsem chtěla za 5 dnů.

Hned po přistání mě vítaly koberce květin, vlaječky, hudba... Zjistila jsem, že ten samý den na ostrově začíná největší slavnost roku - Festas do Senhor Santo Cristo dos Milagres - nejvýznamnější náboženská slavnost na Azorách konaná tradičně 5. neděli po Velikonocích.

Do letadla si tlakovou nádobu s plynem vzít nemůžete, takže je nutné ji zakoupit na místě. Moje naháňka kartuše byla díky slavnostem ozdobená květinami a krásnými a dlouhými průvody Azorčanů v ulicích.

Ve městě Ponta Delgada je Decathlon, tak jsem šla na jistotu. Bohužel – vyprodáno! Měli kartuše jen napichovací, ale neměli na ně vařič. To byl pech. Navštívila jsem tedy další obchody, kde by teoreticky kartuše mohli prodávat – opět ale měli pouze napichovací a nikde neměli vařič! (Decathlon, Spar, Leroy Merlin, Agriloja.) Nezbývalo tedy nic jiného, než vyrazit druhý den na trek bez paliva.

Bohužel, hned první bus mi nepřijel. Možná důsledek svátku, protože jinak mi busy většinou přijely na čas. Tak jsem jela Boltem – je levnější než taxi. Na celém ostrově je asi 6–7 řidičů Boltu, takže jsem ho naháněla asi 40 min. 

Jela jsem z Ponta Delgada do kempu Sete Cidades – spaní zadarmo, je tam venkovní sprcha i toaleta. Na Azorech se nesmí spát na divoko, pouze na vyznačených kempech – a těch tolik není.

Během svého treku jsem navštívila spoustu překrásných míst. Pokud bych z nich měla vybrat šest tipů, pak mezi nejkrásnější místa São Miguel patří:  

Sete Cidades – Boca do Inferno (Viewpoint), Serra Devasa Trail, Muro Das Nove Janelas: Šla jsem přímo ze Sete Cidades, kde jsem se napojila na turistickou trasu a obešla celé městečko po hřebenovce. To opravdu stálo za to! 

Nachází se tam Lagoa Azul (Modré jezero) a Lagoa Verde (Zelené jezero). Leží vedle sebe v obrovském sopečném kráteru. Čekají tu na vás dechberoucí výhledy na jezera, městečko i Atlantický oceán.

Legenda říká, že barvy jezer vznikly ze slz dvou nešťastně zamilovaných milenců – zelenooké princezny a modrookého pastýře. 

Ribeira Grande – surfařské městečko, kde je i skvělý surfbar se skrytou pláží na surfing! 😊 (Surfbar Ribeira Grande).

Lagoa do Fogo – jezero v srdci ostrova São Miguel. Divoká krása, smaragdově modrá voda a dramatické sopečné okolí. Asi jedno z nejhezčích míst, která jsem kdy navštívila. Šla jsem tam pěšky z Ribeira Grande, cestou je i Caldeira Velha – kouzelný termální ráj uprostřed džungle na svazích sopky Fogo, kde se můžete vykoupat v teplých přírodních bazéncích pod vodopádem.

Furnas – místo, kde Azory opravdu bublají. Vesnice obklopená termálními prameny, sirnými jezírky a zelenými kopci. Všude voní minerály a země doslova dýchá. Můžete se tu vykoupat v oranžové vodě termálního jezírka Terra Nostra.

Ribeira Quente Waterfall - překrásný vodopád, který se nachází kousek od silnice. Šla jsem tam pěšky z Furnas, bylo to kolem 16 km tam i zpět.

Ponta Delgada Whale Watching - v přístavu je spousta agentur na pozorování velryb. Jela jsem na speedboatu a velryby jsme sice neviděli, ale STOVKY delfínů ano. Byl to fakt kouzelný zážitek. Ten den mi zrušili pozorování velryb v jiném městě, tak jsem přejela busem a zkusila to jinde. Tahle agentura jako jediná jezdila a měli poslední místo! Štěstí v neštěstí.

Co pro mě znamená cestovat SAMA?
 
Naprostou svobodu! Chci si dát čtyři zmrzliny? Jdu na to. Chci teď někam jinam - k oceánu, do hor? Žádnej problém! Nejvíc na tom miluju, že když člověk chce být sám, je sám. Když nechce, vždycky se spřátelí. Z Azor mám jednu kamarádku z Kanady, se kterou jsem doteď v kontaktu. Tohle je fakt super.

Tohle vše mi nabídnul ostrov São Miguel. Měla jsem obrovské štěstí na počasí. Byl čas přeletět na poslední zastávku – ostrov Pico. Letenka místními společnostmi stála cca 5 000 Kč (květen 2025).

Ostrov Pico je domovem nejvyšší hory Portugalska, obklopený vinicemi na lávovém podloží a proslulý syrovou krásou i vínem zapsaným na seznamu UNESCO. Mezi ostrovy jsem se přesunula letecky, aerolinkou SATA Air Açores.

Konečně je to tady – vyšlápnu si na Mount Pico (2 351 m n. m.) pěkně od moře, z nulové nadmořské výšky. 

Jak se tam dostat? 

• Na výšlap se musí člověk registrovat a dostane GPS s vysílačkou
• V případě přenocování, musíte naplánovat výšlap od 16:00 dál. Celkem i se spaním mě to vyšlo asi na 25 euro. (15 euro pouze výšlap)
• Jsou to 4 km s převýšením 1 000 m

S těžkým báglem to byla celkem lahoda. Ale byl to neskutečnej zážitek! Počasí mi opět vyšlo, takže jsem měla nádherný západ i východ slunce. Noc byla celkem rušná, nahoře bylo ještě trochu sněhu, ale s mojí výbavou to vůbec nevadilo. Rozhodně tenhle zážitek doporučuji! Na konci obdržíte i certifikát. 😊

Pak už mi zbývaly jen dvě noci, tak jsem se ubytovala v hostelu, který býval klášter – Azores Youth Hostel – asi 28 euro i se snídaní na sdíleném pokoji. U pobřeží jsem už jen procházela vesnice a užívala si vše plnými doušky, před cestou domů.

Díky Rock Point Challenge Grantu jsem na cestu byla dobře vybavená, takže kromě shánění kartuše jsem neměla s outdoorovou výbavou žádný problém. Co určitě budete potřebovat je nepromokavá bunda. Azory jsou typické častým deštěm. Já měla v tomto ohledu hodně velký štěstí. 

K tomu ještě lehoučký stan, (ten co jsem měla se už neprodává), alternativou by byl např. Hannah Tercel II Light s váhou pouhých 1,75 kg. Stejně tak hole, já měla Fizan Compact 4 UNI, alternativou by mohly být např. karbonové Leki Skysolo FX.ONE.