Eko dny
Vybrané eko produkty ve slevách

Kudy na Tofana di Rozes? Máme tip
13. 7. 2018
Rozes je zřejmě nejpohlednější ze všech tří štítů Tofana, jejíž vrchol dosahuje výšky 3225 m n.m. Od jihu se prezentuje svou až 900 metrů vysokou stěnou. Ze sedla Falzarego jde stezka až ke štole Castelletto dlouhé 800 metrů, která byla vybudována za první světové války italskými vojáky jako minová štola, která posloužila dne 11. července 1916 k odstřelení přilehlé skály zvané Castelletto s pozicemi Rakousko-uherské armády.
Byli jsme s kamarádem na dovolené v italských Dolomitech a měli jsme už za sebou výstup na nejvyšší horu tohoto krásného pohoří, a to 3343 metrů vysokou horu Marmolada. Další bod v naší cestě byla právě Tofana di Rozes.
Vrchol Tofana di Rozes
Ubytovali jsme se v kempu Olympia, který se nachází na okraji města Cortina d'Ampezzo. Kemp nám posloužil jako ideální místo na přespání a odpočinek, ale pár nocí jsme spali i na jednom vyhlédnutém místě u řeky, kousek za městem San Vito. Museli jsme vstávat brzy ráno, protože byl před námi dlouhý výstup.
Po snídani jsme sedli do auta a vyrazili jsme do sedla Falgazero, kde jsme zaparkovali na parkovišti u chaty Rifugio Dibona. Tady začala cesta po chodníku č. 403, kterým jsme se dostali podél úpatí Tofany di Rozes k začátku ferraty.
Via Ferrata Giovanni Lipella
Cesta byla vyšlapána ve svahu hned pod skálou a potkali jsme jedno menší sněhové pole, ale nic hrozného.
Ferrata začala stoupáním po žebříku, kterým jsme vlezli do minové štoly dlouhé 507 m., ve které bylo nataženo ocelové lano pro jištění. Bylo potřeba čelovek, které jsme naštěstí měli s sebou. Ve štole to docela klouzalo a bylo tam i trochu chladněji, než venku.
Štola byla dlouhá 507 m, nic pro klaustrofobiky
Po cestě jsme potkali pár děr, ze kterých byl nádherný výhled na masiv Marmolady. Je dobré si vzít s sebou helmu, ta se hodí, protože vyšší člověk občas zavadí o strop.
Výhled na Marmoladu
Došli jsme na konec štoly a objevili jsme se na rozcestí za tunelem na Forcella Col de Bois.
V tunelu se hodila helma, pokud jste vyššího vzrůstu, občas zavadíte o strop
Pokračovali jsme dále ferratou, při které jsme traverzovali okolo hory. Traverz byl zajištěn lany a pod námi byla pěkná hloubka. Došli jsme k místu, kdy lano začalo stoupat celkem kolmě nahoru. Říkali jsme si, že teď začíná teprve pořádná ferrata. Stoupali jsme docela rychle, protože nás to opravdu bavilo.
Traverz nás opravdu bavil
Po absolvování několika kolmějších úseků se ferrata opět narovnala a my jsme prošli pod menším vodopádem. Nabrali jsme trochu vody a osvěžili se, protože bylo opravdu horko. Pokračovali jsme zase kolmo nahoru a po pár desítkách metrů došli na konec lana, odkud cesta pokračuje mezi sutí kamenů až na vrchol Tofany di Rozes.
O něco kolmější výstupy, než jsme čekali
Na ferratě jsme měli opravdu krásné výhledy na masiv Marmolady i na protější Tofana Mezzo a Dentro. Na vrcholu jsme v dálce viděli Alpy a pravděpodobně i Grossglockner. Počasí nám po celou dobu výstupu přálo. Sluníčko pařilo možná až moc, ale to jsme nějak přežili a byli jsme ještě rádi.
Výhled na protější vrcholy Tofana Mezzo a Dentro
Pro sestup jsme zvolili cestu po normálce sutí a sněhem. Sněhu postupně ubývalo a museli jsme překonat potůčky, ve kterých to klouzalo, proto bylo za potřebí opatrnosti. Došli jsme k bivakovací chatě Rifugio Giussani, kde se cesta zlepšila a pokračovali jsme po serpentinách zpět na parkoviště chaty Rifugio Dibona. Tady jsme dali polévku a vrátili jsme se do Cortiny.
Krásně viditelné serpertiny k chatě Rifugio Dibona
Nástup ke štole a cesta po kluzkém povrchu dolů nám trvala něco přes hodinu. Ferrata nám zabrala víc jak tři hodiny a sestup, jak je u nás zvykem, byl rychlejší a zvládli jsme to asi za dvě hodiny. Byl to pro nás opravdu hezký zážitek, protože nám počasí přálo a výhledy byly nádherné.
Sestupová cesta z vrcholu normálkou.
Na sestupové trase se mi naskytl krásný pohled na Monte Antelao, na kterém jsem byl minulý rok (můžete si přečíst článek Výstup na Antelao zde). Tehdy mě ta hora učarovala. V té chvíli jsem si řekl že na ten kopec jednou vylezu. Tahle si já plánuju mé další cíle a výzvy.
italské Dolomity
Dolomity jsou pro mě nejkrásnější hory, které jsem měl možnost poznat a do kterých se určitě ještě mnohokrát vrátím.
Čtěte také