Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím

Do Rakouska na ferraty I. – Wilde Gams E/F a Kitzklettersteig D

Nápad jet společně s kamarády na těžké ferraty do Rakouska nám zrál v hlavě už dlouho. Po dlouhých plánováních, jsme stanovili letos pevný datum odjezdu na konec dubna. Jako hlavní cíl výpravy byla zvolena ferrata Königsjodler, jedna z nejdelších zajištěných cest v Alpách.

Covidová situace nám plány opět narušila a celý výlet jsme museli přesunout na začátek července, což byl nakonec výrazněji lepší termín vzhledem k velkému množství sněhu, který byl na vrcholu Hochkönigu ještě i celý květen. Posádka byla jasná: Klaun, Fífa a já s Adamem z marketingu naší firmy, která nás současně podpořila v rámci zaměstnaneckého Rock Point Challenge Grantu. Našim dopravním prostředkem a obydlím se na 4 dny stal Ford Transit s lůžkovou podomácky dělanou úpravou.

První noc u jezera Thumsee

Celý náš výlet jsme si naplánovali na 4 čisté dny v Rakousku plus večerní přesun po práci na nějaké hezké místo po cestě, kde se půjde dobře v autě vyspat a nebudeme nikomu překážet. Po 3,5 hodinách jízdy jsme první noc strávili na parkovišti u německého alpského jezera Thumsee nedaleko městečka Inzell.

Tato vodní plocha je ideálním místem pro přespání a relax v okolí Salzburgu. Jezero je obklopené horami, je zde několik pláží a průzračná voda, která si přímo říká o koupačku. Během naší návštěvy zde probíhalo i menší vodní cvičení německého Bundeswehru. Po rychlé večeři v podobě 12stupňové Plzně jsme ulehli ke spánku a těšili jsme se na zítřejší lezení. 

Ferrata Wilde Gams (E/F)

První den naší ferratové akce nám začal silným deštěm, který ustával až okolo poledne. Všichni máme zkušenosti se skalním lezením a rozhodli jsme se tedy, že i přes nepříznivé podmínky do ferraty nastoupíme.

První ferratou výletu byla zajištěná cesta Wilde Gams, která se nalézá v Berchtesgadenerských Alpách nedaleko hlavní silnice mezi Weissbach bei Lofer a Saafelden am Steinernen Meer.

Z naší zkušenosti je auto nejlepší zaparkovat u Gasthof – Pension Frohnwies a dojít si 10minutovou procházkou k nástupu ferraty. Wilde Gams je hodnocený obtížností E/F, což znamená, že patří mezi nejtěžší zajištěné cesty vůbec. Ferrata je sice poměrně krátká, ale počet těžkých úseků je veliký. Pokud nemáte předchozí zkušenosti s ferratami nebo lezením, tak se do ní raději nepouštějte. 
 

V našem případě byla ferrata kvůli dešti hodně mokrá, nohy na kluzké skále nedržely a museli jsme se spoléhat pouze na ruce. Jediným benefitem bylo to, že jsme byli na ferratě úplně sami, nemuseli jsme nikam spěchat a dosyta jsme si vychutnávali rozhledy a lezení těžkých úseků, kdy ani o převisy nebyla nouze.

Ferrata naším pohledem

Karel: „Na výlet do Rakouska jsem odjížděl s tím, že mi výšky úplně nedělají dobře, ale, že si na ně postupně zvyknu, abych si mohl vychutnat zlatý hřeb našeho výletu Konigsjodler. Bohužel už první ferrata mě naznačila, že s tím zvykáním to nebude tak jednoduché…“

Adam: „Lézt na skály jezdím 15 let, ale poprvé jsem si vyzkoušel opravdovější ferraty až na tomto výletu v Rakousku. Oproti skalnímu lezení to byla velká změna a mokrá ferrata obtížnosti E/F (na stupnici končící Fkem) dokáže trochu překvapit.

Wilde Gams nevede po strmých skalních sloupech na špičatý vrchol, ale klikatí se spíše skalou porostlou lesem. I přes to, že ferrata nekončí na žádném monumentálním vrcholu, je to rozhodně pěkná a svižná sportovní ferrata, kterou lze doporučit každému milovníkovi Klettersteigů, který už má nějaké zkušenosti. Tato zajištěná cesta zabere celkem asi hodinu a půl až dvě hodiny času a lze jí spojit i s dalšími cestami v okolí, jako je Weisse Gams, nebo Zahme Gam.
 

Kitzklettersteig (D)

Dalším kouskem na řadě se stala oblíbená ferrata Kitzklettersteig obtížnosti D. Nalézá se v soutěsce Taxenbach – Kitzlochklamm, kterou v běžném stavu vody protéká říčka Rauriser Arche, v našem případě spíše rozbouřená řeka.

Po našem příjezdu na místo pršelo, ale měli jsme alespoň čas na oběd a malou siestu. Jakmile déšť ustal, bylo rozhodnuto, že se alespoň půjdeme podívat do soutěsky a pro strýčka příhodu přibalíme i ferratové sety. Vstup do soutěsky, ze které vede ferrata je zpoplatněn. Za částku 7.50 Eur za dospěláka se můžete vydat na průzkum tunelů a lávek vedoucích nad řekou Rauriser Arche a při tom pozorovat kaňony, vodopády a úžasné skalní útvary, které zde příroda vytvořila.

V soutěsce nás jako první ohromil cca. 60 metrů vysoký vodopád, na který byl po dešti fascinující pohled. Místní cesta Kitzklettersteig do které jsme se nakonec pustili je hodnocená obtížností D. Ferrata je poměrně vzdušná, s četnými převisy, lanovým mostem a dalšími zajímavými pasážemi.

Ferrata naším pohledem

Karel: Přibližně v půlce našeho putování kluky zaujala ferrata týčící se nad Rauriser Arche. Mně se do lezení po mokré skále, po ranní zkušenosti úplně nechtělo Po chvíli přesvědčování, že je ferrata celá po kramlích a že jde o krátkou ferratu, která končí cca po 20 metrech, jsem se nechal ukecat. Realita však byla trochu jiná.
 

 

Vylezl jsem prvních cca 20 metrů a opravdu to vypadalo na konec, krátká pěšinka – krátký lanový most – tunel. Už jsem se viděl zpět na dřevěných lávkách podél řeky. Jenže chyba lávky, a to doslova. Následoval další lanový most nad rozbouřenou řekou, kolmá 60metrová stěna zakončená převisem. Bomba! Moje srdce, zaplesalo.

Začal jsem dost litovat, že jsem se nechal ukecat a zároveň mi rychle došlo, že moje „kariéra“ ferratisty je u konce. Cesty zpět, bohužel nebylo. Vytáhl jsem srdce z kalhot a jal se překonat most. Ve třetině cesty byla krásná, „kochací se“ lavička s výhledem na protější zelenou stráň se statkem a na značnou část soutěsky. Když jsem se k ní doplazil kluci byli v dobrém rozpoložení a chválili se, jak krásnou ferratu vybrali. Já jsem s nimi toto nadšení nesdílel.  A začal jsem pochybovat i o známém rčení, že člověk si vybírá kamarády sám smiley

Před dalším pokračováním ve ferratě jsem požádal Klauna, našeho správce 10metrového lana, které vzal do batohu „kdyby náhodou“, jestli by nemohl lézt přede mnou. Začal jsem tušit, že to „kdyby náhodou“, přijde brzy. Po pár desítkách výškových metrů, kdy se skála začala naklánět směrem dolů, mě trochu začaly svrbět nohy. Klaunovo sdělení, že má z té výšky motýly v břiše, mi také fakt vůbec nepomohlo. Přišlo na řadu lano, které mi naopak psychicky pomohlo dost.

Z konce vrcholové pasáže ferraty se můžete dostat dvěma způsoby. Buď přes další opravdu dlouhatánský lanový most, nebo je zde i varianta lanový most obejít přes les a louku a dostat se tak na jeho druhý konec. Pak už je sestupová cesta stejná pro obě varianty.

Celá ferrata je pěkná, pestrá ani bych neřekl, že je extrémně těžká. Lezete převážně po kramlích, takže ani to, že bylo po dešti, zas tak moc nevadilo. Stačí mít lehce nadprůměrnou fyzičku, a hlavně nemít strach z výšek nebo spíš hloubek.
 

Adam: Druhá ferrata tohoto dne, krásný Kitzklettersteig je hodnocený obtížností D. Ferrata vede v hezké břidlicové skále. Jedná se o poměrně novou zajištěnou cestu, použity zde jsou nové technologie konstrukce ferrat a vše je opravdu promakané a stabilní, žádná otřepená ocelová lana vás zde nečekají.

Původně jsem ferratu ani nechtěl lézt, skála byla opravdu velmi mokrá a kvůli rozbouřené řece byly kapičky vody v soutěsce doslova všude. Nakonec jsme se domluvili, že do cesty půjdeme a jednalo se o skvělý zážitek, který si kolega Karel užil až až.

Ferrata vede často převislou skálou, ale všude máte dostatečné množství stupů. Pro náročné lezce je možné si prolézt i odbočku obtížnosti E. Největším zážitkem celého dne byl pro mě asi přechod lanového mostku tzv. Flying-Fox, vedoucí nad rozbouřenou řekou, který snadno překonáte díky dvěma erárním lanům. Závěrečná část ferraty vede přes dlouhý lanový most napnutý ve velké výšce nad soutěskou.

Ferrata a celá soutěska je nedaleko známého střediska Zell am See a rozhodně jí všem nadšeným milovníkům ferrat doporučuji. Samotná soutěska má také opravdu co nabídnout, kromě zmíněných vodopádů jsou zde i četné tunely vyvrtané přímo ve skále a rozhledy, které jen tak nepotkáte.

díky za zážitky,

Text: Adam a Karel
Foto: účastníci výpravy
 


Přečtěte si také druhou část z našeho ferratového dobrodružství podpořeného Rock Point zaměstnaneckým Challenge grantem - Do Rakouska na ferraty – Selbhorn-Klettersteig-Herzogsteig C/D a Königsjodler D


Další outdoorové čtení

Původně chtěl vyzkoušet jednu etapu, nakonec dal všechny čtyři. Jáké jsou jeho postřehy a zážitky z trasy Dešenice - Vysoké lávky...
Etapa Vysoké Lávky - Modrava nám ukázala nádherná panorámata, lesní cesty i šumavské louky. Jak se běží...
Podzimní turistika v rakouském pohoří Hochschwab láká krásnou přírodou...